Ačkoliv je "náš" Elf už rakouským šampionem, výstavy se mu tak zalíbily, že ve vystavování u našich sousedů pokračuje a dál sbírá rakouská čekatelství!

INTERNATIONALE HUNDE-AUSSTELLUNG Salzburg 9.4.2016

Eared Elf Bohemia Hill (třída šampionů): CACA, CACIB, BOB

rozhodčí: pan Wolfgang Schirmer (AT)

Gratulujeme majitelům a především šikovné handlerce Lucii a děkujeme za krásnou prezentaci, slyšeli jsme od výstavního kruhu samou chválu! Elf si ještě víc užil neděli, kdy si se svou rodinou udělal báááááječný den.

Naše štěňata musejí trénovat výstavní dovednosti. Poslední dobou nám očkování kazilo návštěvu výstav nanečisto, tak jsme si s manželi Bastlovými domluvili individuální trénink. Kdo umí, umí (tím myslím Martina). Dokonce i naše roztěkaná Meira běhala, jako kdyby měla už nějaké zkušenosti. Finch byl zpočátku odměřený, ale poměrně brzy ho to přešlo a pochopil, že má příležitost ukázat, co v něm je. Na závěr si oba pohráli s lapinkou Olinkou, která kroutila hlavou nad tím, co to mají Finch a Meira za dlouhé uši! 

Tak tentokrát to fakt rychle uteklo! Další měsíc je za námi a Eurovi majitelé nam posílají svůj pravidelný pozdrav z Kalifornie! Euro je stále velice chválen, doslova je to "skvělý chlapec". Pejsek nemá v oblibě déšť a nikdy se nehrnul na vycházku, když právě pršelo. I to se ale mění, uplakaným vycházkám přichází na chuť. Poslední dobou neměl moc příležitostí řádit se svými psími kamarády, ale má kolem sebe svou milující rodinu a jeho lidé mu to vynahrazují. Jak shledáváme, vnučka majitelů roste jako z vody a čtyřnohé členy rodiny (na fotce je špringršpaněl Scramble) má ve velké oblibě. Děkujeme za zprávy z Kalifornie a přejeme hezký nástup jara!

Po nějaké době jsme dnes zavítali na naše kynologické cvičiště. Trénujeme chůzi u nohy. Zatím žádná sláva. Finch se dokáže trochu lépe soustředit, je žravější a srdíčka nedostává zadarmo, musí se snažit. Meiru nejdřív rozčilovalo, že cvičí Finch. Když přišla na řadu, ukázalo se, že je roztržitá a kvůli nějaké odměně se přece nezblázní, hlavně aby zvládla sledovat všechno okolo a něco jí náhodou neuteklo. Jeden spolužák trénoval běhání za talířem a naše milá Meira z toho byla u vytržení. Nakonec s Finchem našli jedno torzo a to bylo radosti, ale jak jenom zařídit, aby to letělo?

Zjistili jsme, že je nejvyšší čas naše štěňata zvykat být jeden bez druhého. Meiru jsme nechali doma s maminkou Bijou a na výlet do Hořic s námi jel jen Finch (s tetičkou Kandou). Udělali jsme si pěknou procházku od náměstí do sochařského parku. Počasí bylo dost studené, ale i tak to bylo moc fajn. Kanda a Finch se hodně líbili a většina lidí tipovala, že jde o maminku se synkem, tak jsou si podobní...