Dostala jsem otázku, proč naše štěňátka ještě nemají jména a proč si je nepřipravíme předem. My máme jména připravená, dokonce vždy daleko více, než je nakonec potřeba. Dokud vrh nepřihlásíme, vybíráme. Nyní jsme ve stadiu, kdy jména prcků jsou úředně registrovaná, ale do chvíle, než dojde k čipování, můžeme si ještě rozmyslet, kdo které jméno dostane. Vždy se snažíme, aby jména něco znamenala a chceme, aby se ke svým nositelům hodila. Vzhledem k tomu, že prvních 14 dní štěňátka neslyší a později mají plno jiných starostí, myslím, že jim to moc nevadí. A jak se tedy tahle naše úžasná sedmička jmenuje? Kluci jsou Décent Dauphin a Decor Dewey, holčičky Daisy Belle, Déja Vu, Delphine Ann, Desert Rose a Desirée Diva.

Z našeho dnešního seriálu si můžete udělat sami obrázek o tom, jak to u nás vypadalo při prvním krmení z misky. Štěňátka se k celému procesu postavila natolik čelem, až to vypadalo, že jim snad v tomto směru již někdo musel dávat instruktáž! Žádných rad z učebnic pro chovatele nebylo zapotřebí, jaképak ..."nejšikovnějšímu štěňátku namočte čumáček"..., hned si všichni se svými čumáčky věděli rady! A jak u toho spokojeně mlaskali a pobrukovali si :-).

Nevím přesně jak, ale naši prckové se vždycky nějak domáknou, kdy se bude fotit a nechávají si k tomuto účelu dost materiálu na vyzdobení pozadí. Nepochybujte o tom, že když začínáme, je v porodní bedně čisto a sucho. Tři holčičky, které se v rohu sešly k dívčímu dýchánku, zapracovaly společně, ale klidně zůstaly na místě, louže jim v řešení holčičích tajností nijak nepřekážela. Tyhle tři malé drndy jsou si  vzhledem hodně podobné a hlavně Formuli 1 a Formuli 3 jsem si zpočátku dost pletla, naštěstí s růstem štěňátek rozlišovací znaky začínají být víc nápadné; Formule 1 má totiž pihu za krkem a Formule 3 nad zadečkem.

Už nikdo nemůže být na pochybách, co že to je za plemeno, řekla bych... Z našich štěňátek jsou hotové bernské miniatury; vždycky se na tenhle okamžik tak těším! Zkusila jsem natáhnout ouška k čumáčku (tak se pozná jejich dostatečná délka podle standardu) a už nám to vychází, a to přirozeně uši ještě budou růst (no, vlastně čumáček také...). Sami vidíte, že nosní houba už má krásně černou barvu, ve třech týdnech! Jakmile mají prckové zůstat chvíli bez dozoru, zvyšujeme jim pro jistotu zábradlí u východu z porodní bedny, aby se jim už náhodou nezachtělo vystupovat, protože všechno má svůj čas.

Pardon, už tu máme dvě urgence, ale nebyla fotka, nebyla zpráva :-( ...

Naše štěňátka si na své okusování obstarala bezvadnou zbraň, už jim narostly první zoubky, které za chvilku budou jako pěkně ostré jehličky! Jakmile jsem to zjistila, hned jsem politovala jejich maminečku a slíbila jsem jí, že to už zvládne, že to už tak dlouho trvat nebude, začneme je přikrmovat a pak postupně převádět na jinou stravu než tu zdaleka nejlepší, mateřskou.