Hájemství bernských honičů :: Bohemia Hill

Bernský honič úspěchy

H O R K Á   N O V I N K A !     Novými polskými šampiony jsou naši dvouletí sourozenci

GOLDA MEIR BOHEMIA HILL a GENTLEMAN FINCH BOHEMIA HILL !!! 

Více »

Bernská smečka

Syrinx Bohemia: psi jako píseň, píseň hor...

03.02.2009

Moje maminka říká, že sotva jsem uměla mluvit a dokázala jsem pochopit otázku "čím budeš, až budeš velká?", odpovídala jsem vždy stejně: chovatelkou koní; nikdy jsem nechtěla být učitelkou nebo třeba sestřičkou. Ze svého chovatelského snu jsem se neodchýlila ani později a ze základní školy jsem šla na Střední odbornou školu v Plasích, obor agropodnikání. Později jsem absolvovala i bakalářské studium na České zemědělské universitě v Praze, obor živočišná produkce. Chovatelkou koní zatím nejsem, ale není všem dnům konec...

03.02.2009zoom

03.02.2009zoom

03.02.2009zoom

03.02.2009zoom

Jak jsem propadla honičům

Věřte nevěřte, honičům jsem propadla mnohem dříve, než jsem dostala jeden z nejlepších dárků - bernskou honičku Airin, která v mnohém ovlivnila můj život. Bylo to ještě na základní škole, na prvním stupni;  jeden ze školních výletů byl na krásný jihočeský zámek Hluboká. Procházeli jsme zámeckými interiéry a na konci jedné chodby se otevřely dveře a hned za nimi visel vlevo na stěně obraz, tehdy mi připadall ohromný. Na něm, jak jinak, lovecký výjev s koňmi a psy. Byla jsem plátnem tak uchvácena, že jsem nedokázala odtrhnout oči, ovšem postupující spolužáci mne sunuli a sunuli, až jsem - stále zírající na obraz - po zádech spadla po točitém schodišti do další místnosti. Spolužáci se smáli, učitelky nevěřícně kroutily hlavami. Já se dnes při té vzpomínce usmívám také a jedno je mi jasné: právě tehdy jsem propadla honičům (a zvířatům vůbec).

Airin z Haberské samoty

Na podzim 1997 zavolal otec a ptal se, zda bych nechtěla štěňátko, měla jsem dokonce na výběr: beagla či bernského honiče. Bez zaváhání jsem řekla, že "toho" honiče. Není divu, Airin je zapsána jako  99. bernský honič v české plemenné knize, chov švýcarských honičů byl u nás v počátcích. Tak jsem dodatečně dostala k osmnáctinám psa, tedy fenku. A jakou! Špičkovou představitelku  plemene švýcarský honič-bernský honič, vyváženou v postavě, v pohybu i v povaze. První vlastní pes je vždy neopakovatelný, to platí i pro lvici Airin. Strávily jsme spolu deset let, po jejím odchodu nám dělají doma společnost její dva synové Air a Bandiére a oba mají její moudrý pohled.

Co se skrývá za tajemným "Syrinx" (o zpěvu ptáků, Panově flétně a nymfě)

Syrinx je velmi zjednodušeně něco, co vydává zvuk. Syrinx mají všichni ptáci (kromě čápů, pštrosů a supů) coby hlasové ústrojí v hrdle, proto obdivujeme, především u pěvců, jejich výkony. Syrinx je umístěn  v místě bifurkace (rozdvojení) průdušnice. Tvoří ho rozechvívatelné blány  mezi tracheálními a bronchiálními chrupavčitými kroužky a několik párů hlasových svalů, tahem svalů se napínají hlasivkové blány a jejich rozechvíváním vzniká hlas.

Syrinx je také Panova flétna, jeden z nejstarších hudebních nástrojů lidstva, aerofon. Již v době kamenné se vyráběla ze stébel rákosu, třtiny a bambusu. Skládá se z píšťalek (7, 9, 23, ale i více) sestavených do řady či dvou, foukáním na okraje se tvoří zvuk. Snový zvuk Panovy flétny nám přibližují především hráči z jihoamerických And: proč se této flétně říká Panova?

Nymfa Syrinx, okouzlijící svou žertovnou veselostí a zpěvem, patřila do skupiny kolem bohyně světla, lovu, porodu, léčení a soutěživosti Artemis; starala se o její prádlo a psy (ty krmila hlavně lotosovými květy, zavrhovala totiž prolévání krve). Jednou sušila Artemidinu tuniku a ve své roztržitosti na ni zapomněla. Vítr tuniku zvedl a odnášel ji dál a dál a Syrinx, snažíce se oděv chytit, se dostala mimo ochranu své paní. Překvapil ji kozonohý bůh Pan, který se do  ní okamžitě zamiloval. Jako mnozí jiní dostala Syrinx ze zjevu Pana panický strach a prchala. U řeky, když už neměla kam, požádala o pomoc vládce všech bohů Dia a ten ji proměnil v rákosí. an si z něj tehdy alespoň udělal píšťalu a hrával smutné písně ve své milované hornaté Arkádii. Nadále se věnoval svým božským povinnostem : věštění a ochraně lesů, luk, stád a pastýřů.  Stal se z něho patron veškeré přírody a těšil se úctě zejména na venkově. Od té doby, resp. od doby starých Řeků, patří předpona "pan-" všude tam, kde je třeba říci vše: Pangea (jediná prapevnina), panoráma (celkový pohled), panteon (chrám zasvěcený všem bohům), ale také kupř. pansofie (vševěda, jak ji propagoval J.A. Komenský).

Jaroslava Hůlková, 3.2. 2009

 

 

All right reserved Copyright: JUDr. Radana Menšíková 2008 - 2017                                                                    JustLogin | Webové aplikace, design, hosting.