Hájemství bernských honičů :: Bohemia Hill

Bernský honič úspěchy

H O R K Á   N O V I N K A !     Novým světovým vítězem se v Amsterdamu stala naše milá šampionka, evropská vítězka jr. a klubová vítězka jr.

GOLDA MEIR BOHEMIA HILL !!! 

Více »

Bernské povídání

Hlášení vrhu

02.06.2010

D o t a z :

V našem klubu nejsou ve stanovách upraveny kontroly vrhu – podle zápisního řádu máme ale podávat  zprávu o narození štěňat poradci chovu a majiteli krycího psa;  taková zpráva má kromě identifikace povinně obsahovat datum krytí a vrhu, počet štěňat narozených popř. mrtvých a jejich pohlaví. Poradce chovu připravil formulář „hlášení vrhu“, ve kterém požaduje daleko více údajů, a ten každý rok vylepšuje (každý další exemplář je podrobnější), formulář nyní aktuální obsahuje dokonce kolonku potvrzení veterináře. Nevím, jestli mohu po veterináři požadovat, aby mi potvrdil takové údaje, jako např. průběh porodu, u kterého nebyl, čím jsou štěňata krmena či moje průběžné záznamy o váze štěňat, co když to odmítne podepsat? Divný se mi zdá i požadavek poradce chovu, aby se hlášení vrhu zabývalo exteriérem štěňat (např. víry v srsti, úhlení končetin, různé odchylky od standardu, volné lokty, skus, vady oka).

28.02.2017zoom

28.02.2017zoom

28.02.2017zoom

28.02.2017zoom

28.02.2017zoom

28.02.2017zoom

Zpráva o narození štěňat

Náležitosti, které má mít zpráva o narození štěňat podle dokumentů vašeho klubu, v zásadě vyplývají ze Zápisního řádu Českomoravské kynologické unie; v něm je navíc požadována informace o tom, zda štěňata jsou ponechána feně či předána kojné feně. Dnes se sice spíše využívá náhražek mateřského mléka než kojných fen, ale vzhledem k tomu, že podle Zápisního řádu ČMKU mají kluby pro plemena ve vlastních zápisních řádech respektovat všechna ustanovení Mezinárodního chovatelského řádu FCI i Zápisního řádu ČMKU, by zpráva o narození štěňat měla tento údaj obsahovat.

Na věc je třeba nahlížet ze dvou úhlů pohledu: osobně jej jinak vnímám optikou úzce právní a jinak z hlediska snahy o co nejlepší stav populace daného plemene (a nemyslím, že by bylo možné se omezit pouze na jeden z těchto aspektů).

Okruh zjišťovaných skutečností

Poradce chovu nemůže vyžadovat žádné informace nad rámec těch, které jsou uvedeny v zápisním řádu (či v jiném platném dokumentu klubu), ten představuje příslušné mantinely. Chovatel má podat stejnou zprávu jak poradci chovu, tak majiteli krycího psa: pokud by mu majitel krycího psa předložil k vyplnění formulář, v němž by vyžadoval i jiné údaje, než na které má nárok, asi každý chovatel by se nad tím pozastavil (zvláště pokud by šlo o prohlášení o stavu vrhu z hlediska plemenného standardu či o potvrzení veterináře) – no a u poradce chovu je to vlastně totéž, už dříve jsme si vysvětlili, že funkce v zájmovém spolku není žádným mocenským postem, že na práci funkcionáře je třeba nazírat jako na službu členům spolku.

Zjišťování údajů klubem musí být oprávněné, opodstatněné  a smysluplné. Oprávněnost vyplývá z předpisů, opodstatněnost z potřeby a smysluplnost z logiky věci.

Oprávněnost sběru dat

Jakkoli můžeme rozumět snaze poradce chovu získat co nejvíce informací, po právu může požadovat jen ty údaje, na něž má nárok opřený o platný dokument klubu, tečka. I v případě, že na post poradce chovu  nastoupí nová osoba, jež má o výkonu své funkce odlišnou představu, než její předchůdce, nemůže v souvislosti s touto změnou podle svého uvážení rozšiřovat pensum sbíraných dat, nýbrž  musí nejprve prosadit řádnou změnu příslušných předpisů a teprve potom smí požadovat další informace.

Opodstaněnost sběru dat

Obecně platí, že každý smí (přirozeně za podmínky splnění všech ostatních požadavků) shromažďovat jen takové údaje, které nezbytně potřebuje pro svou činnost. Úloha poradců chovu je v dokumentech klubů popsána různě podrobně (často prakticky nijak) a navíc každý poradce chovu si výkon své funkce jinak představuje.

Někdo se při své práci omezuje na pouhé schvalování či neschvalování spojení navržených samotnými chovateli (a příslušné regule po něm vlastně ani nic jiného nevyžadují); takový poradce chovu se klidně může spokojit se znalostí počtu a jmen štěňat a jejich čísel zápisu.

Jiný poradce chovu má naopak přesnou představu o chovu příslušného plemene a o tom, kam by se měl chov ubírat. Má přehled o fenách, které jsou čerstvě uchovněné, popř. u kterých by  tomu mělo dojít v nejbližší době, a má připraveny chovatelské plány. S těmi pak s předstihem seznámí chovatele, přičemž jim pořádně vysvětlí výhody a úskalí jednotlivých navrhovaných vhodných spojení. Tito poradci s přístupem profesionálů se neomezují na pasivní potvrzování krycích listů, nýbrž pro chov plemene aktivně pracují.

Zároveň si poradci tohoto střihu informace, které od chovatelů získávají o jejich vrzích, nenechávají pro svou vlastní potřebu, nýbrž s nimi pracují. A jelikož o budoucnosti plemene nelze uvažovat bez řádné znalosti a analýzy minulosti, tito poradci  dosavadní chov plynule vyhodnocují a výsledky své práce pravidelně zveřejňují pro potřeby chovatelů, kterým jde o víc, než o nakrytí feny za nejbližším rohem.

Sečteno a podtrženo: jiné množství informací potřebuje poradce chovu, který s nimi náležitě pracuje a jiné ten, kdo jen podepíše krycí list; každý by měl požadovat jen tolik údajů, kolik skutečně využívá ve prospěch plemene a jeho aktivních chovatelů.

Smysluplnost získávaných údajů

Tazatel se oprávněně pozastavuje nad tím, že součástí hlášení vrhu má být popis exteriéru štěňat. Nikdy nevím, co si pomyslet o chovateli, jenž sebevědomě prohlašuje, že se mu právě narodila plně standardní štěňátka: nejsem si totiž jista, zda ví, o čem hovoří. Všichni víme, čím vším se zabývají plemenné standardy a jak vypadají štěňata den, týden, či měsíc po narození...

Jak dalece mohou být relevantní odpovědi chovatelů v kolonce dotazníku „odchylky od standardu“? Za prvé: ne každý chovatel má stejné znalosti a zkušenosti, ze znalosti standardu nikdo zkoušky neskládá, proto lze těžko předpokládat, že každý chovatel odchylku od standardu správně odhalí a zároveň odhadne, z čeho by se ještě mohla vyklubat. Vždyť kolik kupujících vůbec netuší, že kupují nestandardní štěně (kdo vidí chovateli do hlavy, sám to neví, nebo to „jen“ kupujícímu zatajil)? Za druhé: copak se všechny odchylky od standardu projeví ještě u chovatele (jaký význam pak taková otázka tedy má)?

Pokud jde o kolonku „průběh porodu = přirozený - císařský řez – jiné komplikace“ uměla bych vybrat z prvních dvou možností, ale „jiné komplikace“? Komplikace přece není objektivní kategorie, co je komplikací pro začínajícího chovatele, to je rutina pro toho, kdo již opakuje abecedu! Tady se zjevně o smysluplnost nejedná – nota bene, k čemu takové informace mají  poradci chovu sloužit? Problém odborné zdatnosti chovatele ve věcech veterinárních snad ani není třeba rozebírat, s jakou relevancí se může laik vyjadřovat k vadám oka?

 Občas mívám podezření, že klubový funkcionář ve snaze dodat svému postu důležitosti, někde něco opsal a moc nad tím nepřemýšel…

Úkolování třetích osob

Asi by se našel veterinární lékař, který formulář, o němž píše tazatel, potvrdí, ačkoliv např. u porodu nebyl, štěňata průběžně nevážil apod. (svého klienta chápe, o byrokracii ví své…). Ale rozum do hrsti – copak může zájmová organizace ukládat úkoly určité profesní skupině?

Ono také záleží na umístění podpisu veterináře na formuláři: jiná je situace, má-li potvrdit např. pouze počet štěňat a to, že jsou klinicky zdráva, a jinak je tomu v případě, že se místo pro podpis nachází na konci formuláře a podpisem se vlastně jakoby stvrzují všechny údaje uvedené před ním.

Údaje o vrzích jsou majetkem klubu, nikoli poradců chovu

Členové klubů by měli kvalifikované vyhodnocení údajů, které svým poradcům chovu poskytují, od nich pravidelně dostávat;  aby se relevantní odborně zpracované informace dostaly zpět k chovatelům, musí být hlavním motivem sběru dat klubem. Vedení klubu by pak při „střídání stráží“ na postu poradce chovu  mělo přirozeně vyžadovat odevzdání všech nashromážděných dat a naprostou samozřejmostí by mělo být předložení závěrečné zprávy - tedy analytického materiálu, který vypovídá o výsledcích působení poradce chovu ve funkci (nikoli tedy oblíbenou statistiku, kolik se v tom kterém roce narodilo štěňátek – pejsků/fenek).

A řešení?

Osobně bych direktivní nástroj, jakým je sběr dat od chovatelů, doplnila sázkou na osvětu:

  • proškolení funkcionářů klubů pro plemena i  aktivních chovatelů v genetice a základních znalostech o plemeni, kterým se zabývají a 
  • vytvoření dostatečně svobodného prostoru pro činnost aktivních chovatelů; podle všech platných normativů Mezinárodním chovatelským řádem FCI počínaje přes Zápisní řád ČMKU až po zápisní řády klubů je to jen a jen chovatel, kdo za svůj chov nese zodpovědnost, proto chce o svém chovu také svobodně rozhodovat.

Věřím totiž, že poctivá práce se časem tak jako tak prosadí a nakonec se chovateli vyplatí, stejně, jako že úspěchy množitelů vezme voda. Chovatel, který ví, proč po něm někdo informace o jeho vrzích žádá, a dozví se o výsledcích ostatních chovatelů vše, co sám nahlásí o vrzích svých, se možná ani nebude ptát, co vlastně musí a co nemusí, ale dobrovolně sdělí vše pro chov plemene důležité, protože se mu to „ve finále“ vrátí.

 

2. června 2010 napsala JUDr. Radana Menšíková

 

Článek „Jak je to s hlášením vrhu“ vyšel v časopise Pes přítel člověka č. 7/2010 (str. 40).

All right reserved Copyright: JUDr. Radana Menšíková 2008 - 2017                                                                    JustLogin | Webové aplikace, design, hosting.