Hájemství bernských honičů :: Bohemia Hill

Bernský honič úspěchy

H O R K Á   N O V I N K A !     Novým světovým vítězem se v Amsterdamu stala naše milá šampionka, evropská vítězka jr. a klubová vítězka jr.

GOLDA MEIR BOHEMIA HILL !!! 

Více »

Bernské povídání

Více klubů

25.07.2010

D o t a z :

Má předsednictvo Českomoravské kynologické unie právo zasáhnout v případě, že se dva kluby pro jedno plemeno nemohou dohodnout na sjednocení podmínek zařazení do chovu, může např. za tyto kluby rozhodnout, jak mají a jak nemají podmínky chovnosti vypadat? Domníváme se totiž, že pokud chovatelský klub dodržuje standard plemene, nelze jej v jeho práci nikterak omezovat. Standard plemene přece určuje země původu a je závazný jak pro chovatele, tak pro rozhodčí pro exteriér i pro kluby. Podle našich zkušeností ve vyspělých zemích, pokládaných za chovatelské velmoci, bývá běžně více klubů pro jedno plemeno a přesto neexistují žádná striktní nařízení, bonitace, ale ani spory mezi kluby – klade se důraz na zdraví a povahové vlastnosti chovaných zvířat. Opravdu jsme národem, který si libuje v totalitním řízení?

25.01.2017zoom

25.01.2017zoom

25.01.2017zoom

25.01.2017zoom

25.01.2017zoom

25.01.2017zoom

Před závorkou

Dotazů na toto téma a jemu podobná přichází dost, tento nás však zaujal ze všech nejvíc, a to  hned ze dvou důvodů: jednak oba společní tazatelé jsou nejvyššími funkcionáři klubů pro plemena a jednak se podepsali plnými jmény i funkcemi, což není u dotazů směřovaných do právní poradny zrovna obvyklé; po pravdě řečeno, dost velká skupina tazatelů se nespokojí ani s anonymitou, kterou jim zaručujeme, často požadují přímou odpověď mimo časopis, na což ovšem opravdu nemáme kapacitu – v naší právní poradně odpovídáme na dotazy zajímavé pro širší čtenářskou obec prostřednictvím časopisu Pes přítel člověka, tečka.

Plemenné standardy

Tzv. standard obsahuje podrobný popis každého plemene. Jde o závazné normy vydávané FCI, v nichž nacházíme podrobný popis ideálního jedince – cíl snažení chovatele. Podle standardu se hodnotí exteriér psa na výstavě atd. Z uvedeného je zřejmé, že pro chov čistokrevných psů je plemenný standard základní normou, avšak alfou a omegou není.

Předpisy upravující chov čistokrevných psů

Další normou upravující podmínky chovu čistokrevných psů je především Mezinárodní chovatelský řád FCI. V něm se dočteme např.

  • definici dědičně zdravého psa
  • které vady jsou obecně (tzn. bez ohledu na konkrétní plemenné standardy) považovány za vady vylučující
  • jaké povinnosti mají členské země jakožto subjekty odpovídající za chov
  • jaké jsou povinnosti chovatele vůči chovným zvířatům apod.

Členské země   j s o u   p o v i n n y   mít vlastní chovatelské řády, ve kterých mají být stanoveny chovatelské cíle, a v nichž je třeba přiměřeně zohlednit užitkové vlastnosti specifické pro jednotlivá plemena. Tyto chovatelské řády členských zemí mohou překračovat ve svých požadavcích požadavky FCI, ale nesmějí obsahovat žádná ustanovení, jež by byla s Mezinárodním chovatelským řádem FCI v rozporu.

V České republice je základní normou pro chov plemen psů začleněných do ČMKU Zápisní řád ČMKU, jenž stanoví především základní podmínky pro chov psů (preambule odst. 6) s tím, že pokud jde o

  • přípustnost reprodukce,
  • maximální počet vrhů chovných fen a
  • minimální věk pro odběr štěňat

mají jednotlivé kluby pravomoc stanovené podmínky zpřísnit, nikoliv však zmírnit. Za součást Zápisního řádu ČMKU jsou považovány jeho prováděcí směrnice.

Speciální podmínky chovnosti psů pak podle tohoto zápisního řádu určuje chovatelský klub uznaný ČMKU (článek I odst. 3), který je garantem za regulérnost chovu vůči ČMKU.

Speciální podmínky chovnosti

Podle Zápisního řádu ČMKU tedy mají jednotlivé kluby pro plemena kompetenci stanovit podmínky pro zařazení do chovu, přičemž musejí respektovat

  • platný plemenný standard FCI,
  • obecně závazné právní předpisy (zejména výslovně citované zákony - o veterinární péči a na ochranu zvířat proti týrání) a
  • předpisy FCI a ČMKU.

Kluby   m o h o u   sestavit vlastní zápisní řády, které stanoví cíle chovu; v těchto vlastních zápisních řádech smějí kluby stanovit přísnější podmínky a tyto řády musejí přiměřeně zohledňovat pracovní a užitné vlastnosti příslušných plemen, které jsou pro ně specifické (Zápisní řád ČMKU, čl. I odst.4).

Pozor: zápisní řády klubů mohou obsahovat pouze to, k čemu mají puvoir od ČMKU! To znamená, že by měly obsahovat pouze

  • ustanovení o cílech chovu (ty by měly být formulovány vždy – zápisní řád ČMKU neříká, že  je zápisní řády klubů obsahovat   m o h o u ,  nýbrž  že  je   s t a n o v í ),
  • dále ustanovení, ve kterých se zápisní řády klubů   d o v o l e n ě   od zápisního řádu ČMKU odchylují, pasáže, které jsou totožné s úpravou danou Zápisním řádem ČMKU se přejímat do zápisního řádu klubu nemají (předpis nižší právní síly totiž nikdy neopisuje ustanovení předpisu vyššího).

Při výkladu pojmu „přísnější podmínky“ je třeba si uvědomit, že zpřísnění rozhodně neznamená vymýšlení podmínek dalších a dalších (ať již věcných či administrativních),  které s původním záměrem deklarovaným v Zápisním řádu ČMKU nemají nic společného, jinak řečeno: každé takové zpřísnění má zároveň splnit podmínku přiměřeného zohlednění pracovních a užitných vlastností specifických pro dané plemeno.

Více klubů pro jedno plemeno

Existuje-li pro jedno plemeno více klubů, musejí podle Zápisního řádu ČMKU mít stejné podmínky pro zařazení do chovu a vzájemně si respektovat chovné jedince. Nedojde-li v tomto směru k dohodě, na základě doporučení Komise pro chov a zdraví ČMKU určí podmínky pro zařazení do chovu předsednictvo ČMKU (článek III odst. 2).

Požadavek, aby zápisní řád klubu nebyl výsledkem lidové tvořivosti, nýbrž kvalitní práce rozumných lidí, nabývá na významu právě v případě více klubů pro určité plemeno: budou-li striktně dodržena pravidla vzniku těchto normativů, k závažnějším odchylkám by v rámci klubů nemělo dojít a rozhodující orgán nebude mít složitou práci. V opačném případě se příslušnými pravidly normotvorby bude řídit rozhodující orgán a podmínky chovnosti, které nejsou v souladu s pravidly nastavenými ČMKU a obecnými pravidly normotvorby, zkrátka při svém rozhodnutí nebude brát v úvahu, jinak to nepůjde.

Předsednictvo Českomoravské kynologické unie

Podle svých stanov (článek 5 odst. 1) má ČMKU tři orgány, a to

  • valnou hromadu
  • předsednictvo a
  • dozorčí radu.

Valná hromada je orgánem nejvyšším, předsednictvo je orgánem výkonným a dozorčí rada je orgánem kontrolním (ctí se tedy pravidlo třínohé stoličky). Je určitou zvláštností stanov ČMKU, že jmenovitě stanoví působnost valné hromady (článek 5 odst. 7) a dozorčí rady (článek 5 odst. 18) a ve všech věcech, které nespadají do kompetence těchto dvou orgánů, automaticky rozhoduje předsednictvo ČMKU.

Obvyklé totiž je, že se jmenovitě stanoví působnost orgánu výkonného (a příp. kontrolního), neboť v jejich prospěch se orgán nejvyšší vzdává části své agendy, přičemž orgán nejvyšší si zpravidla vyhradí, že v konkrétním případě může sám rozhodnout i ve věci, kterou jinak svěřil  do kompetence orgánu výkonného. Tvůrce stanov ČMKU nejspíše měl na mysli právě toto, když do stanov zapracoval článek 5 odst. 7 písm. j), jenž stanoví, že „valná hromada ČMKU rozhoduje o dalších návrzích“ (z právního hlediska je toto ustanovení nedostatečné, jelikož neobsahuje klíč k určení, o jaké další návrhy se může jednat, ale jelikož tu mluvíme o kompetenci nejvyššího orgánu, není to až tak důležité, spíše divné).

Předsednictvo ČMKU je tedy orgánem, který bude v případě neshod mezi kluby o chovných podmínkách rozhodovat, a to nejen podle pravidla uvedeného v článku 5 odst. 10 Stanov ČMKU (co nepřísluší valné hromadě, přísluší předsednictvu), ale i podle Zápisního řádu ČMKU (článek III odst. 2).

Zpět k dotazu

Stručně a jasně: předsednictvo ČMKU má právo v případě, že se dva či více klubů pro jedno plemeno nedohodnou ohledně podmínek chovnosti, rozhodnout o těchto podmínkách samo na základě doporučení Komise ČMKU pro chov a zdraví. Jak tato komise, tak předsednictvo, musí respektovat jednak platné předpisy obecně závazné, předpisy FCI a platný plemenný standard,  a jednak předpisy samotné ČMKU - předpisy klubu nejsou komise ani předsednictvo podle našeho právního názoru vázány. V úvahu by oba orgány rozhodně měly brát jak aspekt „de lege lata“ (platná právní úprava), tak  aspekt „de lege ferenda“ (co by z hlediska uvažujícího subjektu mělo či nemělo být upraveno).

Na okraj dotazu

Tazatelé se zmiňují o svých zkušenostech z jiných zemí a pokládají otázku spíše řečnickou, jsme-li národem, který se neobejde bez totalitního řízení. Odpověď rozhodně není jednoduchá a sotva ji nalezneme v oblíbeném povzdechu, že to, co dělá neplechu v klubech, jsou mezilidské vztahy, aneb „je to v lidech“.

Hlavním úkolem kynologie je podpora chovu a využívání zdravých čistokrevných psů a páteří systému kynologie by tedy měli být aktivní chovatelé. Ti podle dnešních pravidel svou činnost vykonávají prostřednictvím klubů pro plemena a je lhostejné, zdali jsou jejich členy či nikoli, vždy jsou to tyto kluby, kdo má nad chovateli moc.

Podmínky chovu určuje klub, jenž ovšem nesdružuje pouze chovatele, ti jsou vždy v menšině. O obsahu klubových předpisů rozhoduje hlasováním celá členská základna a stejnou váhu má hlas renomovaného chovatele, který je často v problematice i maximálně vzdělán, jako hlas klubového nováčka, který si právě pořídil štěňátko a chce si popovídat s lidmi, se kterými jej spojuje náklonnost k určitému plemeni.

Systém naší kynologie byl nastaven poměrně dávno a od té doby se mnohé změnilo: neplatí povinné členství v klubech, kluby vznikají podle zákona a jejich činnost je regulována normami práva spolkového a soutěžního. Chovatelé, kteří nesou podle všech platných normativů (Mezinárodní chovatelský řád FCI, Zápisní řád ČMKU i zápisní řády klubů) za svůj chov odpovědnost, by rádi měli svobodnější prostor pro svou činnost.

K dílčím změnám v systému kynologie dochází: v loňském roce ČMKU přijala usnesení, kterým bere na vědomí, že na vznik klubů nemá vliv, tyto spolky vznikají podle zákona. Nyní  byly akreditace nových klubů pro plemena pozastaveny, jelikož se ukázala nutnost podřídit tento proces určitým pravidlům. Má dojít k přijetí normativu pro uznávání nových klubů.

Špatnou zprávou je, že tento normativ bude schvalován teprve valnou hromadou v roce 2011 a do té doby se věci sotva hnou z místa. Dobrou zprávou je, že lze doufat v omezení současné roztříštěnosti dané chápáním klubů jakožto naprosto autonomních subjektů v rámci kynologie:  předmětný připravovaný dokument ČMKU by se mohl stát sjednocujícím prvkem, který vystaví červenou přebujelé regulaci chovu jednotlivých plemen kluby.

S tazateli jsme zajedno v tom, že pominula doba direktivního řízení všech oblastí života a osvěta udělá daleko víc práce, než stanovování dalších a dalších povinností a příkazů. Elementární pravidla pro chov čistokrevných psů by zřejmě měla být pro všechny shodná: důležitější je zcela jistě   p r i n c i p   r o v n o s t i   chovatelů, nežli  r o z d í l n o s t jednotlivých  psích plemen,  proto by v otázce chovu byla dozajista produktivnější  jednotná a odborná regulace z míst vyšších, nežli jsou kluby pro plemena.

 

V červenci 2010 napsala JUDr. Radana Menšíková

Článek "Jak je to s více kluby pro jedno plemeno" vyšel v časopise Pes přítel člověka č. 8/2010 (str. 38).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

All right reserved Copyright: JUDr. Radana Menšíková 2008 - 2017                                                                    JustLogin | Webové aplikace, design, hosting.