Kanda žárlí. Bijou je pro ni nejdůležitějším článkem naší smečky a po dobu, co Bijou na plný úvazek plnila své mateřské povinnosti, Kanda se musela poměrně dlouho obejít bez ní. Samozřejmě byla zvědavá a těšila se, až budou zase spolu. Na to, že se o pozornost Bijou bude muset dělit s pěticí divokých a rozjívených bernských miniatur nebyla připravená a kde může, tam se prckům velkým obloukem vyhne. To ovšem neplatí o granulkách, které v zápalu bašty opustí misku štěňat a kterých nebývá málo, tohohle úklidu po štěňatech se tetička Kanda obětavě ujímá.

Naše Kalinka má své dny. Nemůže tudíž bydlet se smečkou a byla přesídlena do jiné části domu. Ven chodí přes místnost, kde bydlí štěňátka a je až dojemné, jak si dává pozor, aby ji náhodou někdo nenachytal, jak se o ně zajímá. Do určité velikosti jsou zkrátka štěňata pod Kalinky rozlišovací schopnost a  chová se, jako kdyby tu ani žádní prckové nebyli. Obávala jsem se, že mi bude malé plašit, že když ji zahlédnou, spletou si Kalinku s maminkou a budou chtít pít. Ale kdepak, svoji maminku poznají i z velké dálky a vědí, že mlíčko má jedině ona!

Bijou spí na pohovce na dohled ohrádky, kde spinkají její štěňátka. Ta se ráno budí první a musím je honem honem z ohrádky vypustit, protože svoje bydlení si nechtějí znečistit a tak hlasitě povykují. Bijou jejich hlásky nevzbudí, to já k nim vstávám. Ale rozespalou Bijou musím odklidit z cesty, aby mi dřív, než připravím štěněcí snídani, nenakrmila prcky z vlastních zdrojů. Teprve, když je miska prázdná, přijde maminka štěňátka dokrmit mlékem, po kterém se mohou utlouct. Bijou z toho žádnou velkou radost nemá a přes den se ji už snažíme před prcky chránit, ale ranní rituál si nenechají vzít.

Fellunka (Fair Lady Bohemia Hill) byla zvědavá na své mladší sestřičky a brášky a nemohla se dočkat, až je bude moci osobně navštívit. Vyslala k nám tedy svou paní majitelku, aby se alespoň zprostředkovaně něco dozvěděla. Štěňátka se před návštěvou pěkně dorůžova prospinkala a předvedla se tudíž ve svém nejlepším světle. My jsme měli radost z dobrých zpráv o Fellow a prckové se radovali z dárků, které dostali; co ochutnali, to si moooooc pochvalovali (hračky i dobrůtky). Večer si zase pořádně zdřímli a my jsme měli zaslouženou trochu klidu od obvyklého hlídání naší milé partičky.

Tak naše milá štěňátka jsou již nezaměnitelná. Včera jsme navštívili naši dvorní veterinární kliniku v Pardubicích, pan doktor Beránek jim aplikoval mikročipy a zároveň je poprvé naočkoval. Očkování nikdo ani necítil, s čipem to tak jednoznačné nebylo. Ne každému se to zamlouvalo, ale konec dobrý, znáte to. Čtečka ukázala, že všechno to kroucení a snaha se vyprostit nic nepokazily a  čipy jsou funkční. O víkendu soustředíme veškerou povinnou dokumentaci a hned začátkem příštího týdne požádáme plemennou knihu o průkazy původu.