Našim milým štěníkům odcestoval tatínek Bodie do zahraničí, ale prckové jsou tak zaujati mléčným hospodářstvím maminky Bijou a spánkem, že si toho ani nestačili všimnout. Když se náhodou neživí ani nespí, jezdí po porodní bedně a jsou při tom dost legrační. Přibírají jako diví, celkem už váží tři a tři čtvrtě kila. Museli jsme celkem záhy z digitální stolní váhy přesedlat na váhu závěsnou, určenou pro rybáře, ta je zařízená na vážení mrskajících se malých dovedů přece jen lépe. Už se těším na nové fotografie, tyhle už dvakrát neodpovídají současnosti...

Našim miminkům se začínají zabarvovat čumáčky. Zvuky, které se z porodní bedny ozývají, nabývají na intenzitě. Na sporáku nám to neustále bublá; maminka Bijou totiž vypije denně mnoho misek vývaru a nestačíme ho připravovat. Mám podezření, že své vydatné pití používá jako zástěrku pro časté přečasté výlety ven, které si co chvíli vyžaduje. Bijou je jako maminka sice pečlivá a hodně mléčná, ale příliš ji nebaví být rodičem na plný úvazek, občas jí musíme připomenout, kde je její místo.

Během úterka a středy byla naše domácnost poněkud vymknuta z kloubů, ale včera si najednou všechno až nečekaně sedlo a šlape to tu  jako hodinky. Štěňátka nám přibrala víc než čtvrt kila (všichni dohromady), jeden doveda dokonce zdolal šestistovku (vlastně zdolala, je to druhá holčička). Ta ovšem měla náskok už na startovní čáře a nepřetržitě vede hitparádu vážení. Pupeční pahýlky jsou minulostí a začínáme se těšit na první korálky, které na nás vykouknou.

Bijou nám dělá radost, protože jí chutná, což zrovna u ní není žádná samozřejmost. Naše krmení sice neprobíhá zcela obvykle (sedím u ní a krmím ji masem z ruky), ale hlavní je, že má z čeho vyrábět mléko pro prcky. Ti si na světě docela lebedí; i když co chvíli někdo zabloudí v porodní bedně a vzdálí se smečce. V takovém případě se umějí na svůj věk docela kvalitně vztekat.  Bijou podobné lapálie bere se stoickým klidem, pokud nezasáhnu já, má malý nešťastníček smůlu, maminečka ho s přehledem nechá na holičkách a cestu k sourozencům si musí najít sám.

Naše Bijou stejně jako zásadně přivádí svá štěňátka na svět 64. den po krytí, měla dosud také jejich stabilní počet, a sice šest; ví totiž, že to považuji za optimální jak pro maminku, tak pro chovatele. Přestože pan doktor Beránek na sonu napočítal nejprve 3-4 a pak 4-5 štěňátek, byla jsem připravená (nevím proč) na to, že jich bude zase šest. A měla jsem velké přání, aby to bylo tři ku třem. Ukázalo se, že Dr. Beránek měl pravdu, ale já jsem nesmírně spokojená, skoro se mi to vyplnilo. Doufám, že mi odpustíte, že fotka je včerejší, dnes plánujeme individuální focení, snad se k tomu dostaneme (co chvíli se totiž přistihnu, jak stojím nad porodní bednou s přiblblým úsměvem a práce stojí taky)...