Místo našich vzácně hodných a mimořádně spavých miminek máme v porodní bedně partu draků! Ta změna se udála najednou, ze dne na den. Najednou nastalo okusování, přelézání, za ouška tahání a podobné radovánky. Pelíšek byl přijat s obrovským nadšením, stal se oblíbeným  útočištěm, pořád se leze sem tam. Když je v něm náhodou volno, vezme jej zavděk maminka Bijou, která se před štěňaty ráda alespoň částečně ukryje...

Štěňata začínají být zvědavá.V porodní bedně jim přibyl malý plastový pelíšek a neustále někdo leze dovnitř a zase ven. Při svém batolení už nepůsobí tak nemotorně; jsou zaujata vyluzováním zvuků, které předvádějí v plné škále, od poštěkávání přes vrčení až k něčemu podobnému vytí. Krmí se naprosto pravidelně, po každých dvou hodinách si nekompromisně vyžádají maminku. Ta už dost času tráví mimo porodní bednu, ale jakmile dítka zavolají, maže za nimi.

Podle literatury se právě v tuto dobu štěňata začínají vzájemně vnímat. Naše partička se nejvíc vnímá u maminčiných dudlíků a to tak, že se nemůže dohodnout, kdo bude pít z kterého. Toto strkání ovšem u nás probíhá dost dlouho, stejně jako vztekání, když se někdo nemůže dostat tam, kam chce. Roztomilou novinkou je práce s ocáskem, který dokáží neuvěřitelně rozkmitat. Bijou štěňata  krmí odevzdaně, často ji litujeme a spolu s ní se těšíme, až jí tahle služba nové generaci skončí... Na fotografii vidíte, jak prckové čekají v přepravce, než v rychlosti převléknu porodní bednu. I jako sardinky hned zase usnou!

Fotografii, na které by bylo lépe vidět, že prckové už se regulérně dívají na svět, jsem nenašla. Tmavé korálky se v tmavé srsti zkrátka snadno ztrácejí. Maminka Bijou má sice mlíčka pořád dostatek, ale už se připravujeme na krmení jinou potravou, štěněcí kašička a štěněcí mlíčko jsou připraveny! Porodní bedna se musí převlékat několikrát denně, štěňátka mají čím dál větší nejen příjem, ale i vydání. Sem tam nějaký flíček jde na vrub Bijou, která sice opouští porodní bednu s lehkým srdcem, ale jíst jinde odmítá.

Včera proběhlo první odčervení a ani zdaleka nebylo pro prcky tak nepříjemnou záležitostí, jak jsme na to z minula zvyklí. Každý zodpovědně pracoval jazýčkem, jako kdyby červený drontal junior ochutnával a přemýšlel, zdali jeho chuť je libá či nelibá. Jako něco zvlášť odporného prostředek zřejmě nevyhodnotil nikdo, nikdo totiž neprskal a nevztekal se; maminka Bijou tudíž neprojevovala žádnou nervozitu a celou akci pozorovala spíš zvědavě. Po odčervení se holky i kluci tvářili velmi unaveně a uložili se k zaslouženému odpočinku.