Ajdík odjížděl ve středu. Přestože se již se svou rodinou dříve seznámil, zprvu byl zaskočený, že si nejde ven jen tak zařádit, že tam na něj někdo čeká. To byl ale jen začátek, vzápětí situaci vyhodnotil a začal předvádět, co už umí. Nakonec jsme Moničce museli z účesu vyplétat Ajdíkovy tlapky, jak se rozvášnil. Jak jsme se posléze dozvěděli, cestu domů prospal, jako ostatně všechna štěňátka. Doma zaměstnal celou rodinu a způsobil, že berňáci dospěláci se urazili (co že to má znamenat, nějaký cizí element). Předpokládám, že jako všude jde o první chvíle, on se do smečky úspěšně zařadí...

Včera nás opustil Iggýsek. Byl tak nadšený, když si pro něj Igor přijel! Poznal ho okamžitě, protože se už znali. To bylo láskyplných pusinek, Iggy rozhodně v tomto ohledu nešetřil. Cesta domů jim trvala o něco déle díky situaci kolem Prahy, ale Iggy byl hodný, ani si nestěžoval, že poprvé cestuje bez sourozenců. Doma se zabydlel bez otálení a už máme zprávy z první noci. Ve dvě hodiny se vzbudil a chtěl si hrát, ovšem hned zase usnul. Ráno přišel pozdravit a vzápětí zase zvadnul, ten první den ho asi náležitě unavil...

Ještě do konce července jsou u nás dva bráškové, Ajdíček a Iggoušek. Jezdíme s nimi do naší provinční metropole a prochajdu pravidelně zakončíme v některé z kaváren. Z kluků jsou už učinění znalci, jakmile někde jdeme kolem, neomylně zamíří přímo ke kavárně. Dnes jsme byli v naší nejoblíbenější, ta má všeříkající název MILUJEME DORTY. Je ze všech nejvíc přátelská k pejskům; nejenže smějí dovnitř, to už je dnes skoro samozřejmost, ale k dispozici mají misky, hračky a deky. Kluci se vždycky uvelebí na znamení, že jsou připraveni přijímat pochvaly a pohlazení...

Habbielka byla na své první výstavě. Lucka mi o tom předem ani neřekla, prý nevěděla, jak to dopadne, tak pro jistotu... V konkurenci dvou fen a tří psů byl Habbinky výsledek excellentní!

NÁRODNÍ VÝSTAVA KLATOVY 3.7.2021

Habbiela Bohemia Hill (mezitřída): výborná1, CAC, Národní vítěz, Best of Breed

Rozhodčí: paní Lenka Frnčová

Děkujeme Lucii za úžasnou prezentaci, naši radost nelze popsat. 

Na okraj: Habbielka byla poslední z pěti fenek, Lucka neměla možnost si vybrat. Poslední zkrátka nemusí být o nic horší...

Dalším štěňátkem, se kterým jsme se rozloučili, byl Ingo. Odjel sice "jen" do sousedního Rakouska, ale cesta se mu protáhla. Cestou měli nehodu, kdy na stopce do auta naboural nějaký neukázněný řidič; stalo se to na našem území. Nyní se Ingo adaptuje na samostatný život, jako všem štěňátkům se mu špatně zapomíná na maminku a sourozence. Však ona to je také velká změna, která se projevuje i u misky. Nedostatek konkurence má v nejednom případě za následek menší chuť k jídlu...