Dnes už vážně přijde řada na střihání drápků, neděle je u nás od nepaměti vyhrazena údržbě pejsků. Manikúru dostanou všichni, prcky nevyjímaje. U nich k tomu zatím stačí obyčejné nůžky na nehty, snad nebudou příliš bujní. Včera jsme měli velké focení a štěňátka u toho byla velice roztomilá. V pohybu jsou si už poměrně jistá a tak odcházela ze záběru, jak se jim zachtělo. Jejich maminka také hýřila nápady a když jsme chtěli začít pořizovat fotografie samotných štěňátek, Meira rezolutně odmítla porodní bednu opustit. Zkrátka nebyli jsme to my, kdo určoval dramaturgii akce.

Prckové začínají objevovat svět mimo dudlíky jejich maminky. Začíná to tím, že si všimnou sourozenců. První kontakty jsou okusování. V oblibě mají především ouška, občas se připlete nožička. I maminčiny uši jsou zajímavé. Maminka se po dvou týdnech strávených v porodní bedně začíná nudit a touží po svém minulém životě; nechápe, proč se k němu nemůže vrátit hned a s plnou parádou. Když kojí, musíme sedět u ní a nedovolit, aby se zvedla příliš brzy. Štěňátka začala vypadat jako skuteční malí berňáčci, tomuhle jejich roztomilému stadiu s oblibou říkám bernské miniatury.

Včera to byly přesně dva týdny, co naše štěňátka přišla na svět. Nejmarkantnější změna v jejich vývoji je jejich váha. Zajímalo mne, kolik nyní ta partička dohromady váží; a víte, co se objevilo na displeji mojí kalkulačky poté, co jsem do ní nasázela hodnotu včerejší váhy jednoho každého? Našich 7 bernských trpaslíčků čtrnáctý den (2x7) svého života mělo přesně 7 777 g živé váhy. Od svého narození přibrali bez pár deka 4,5 kg. Tak to je slušný výkon jejich maminky Meiry, řekla bych. Na dnešek náš  deník chovatele hlásí jako novinku rozvoj čichu. Tak se mi zdá, že náš srdcový kluk s tím už začal...

Štěňátka rostou jako z vody, každé již překročilo hranici jednoho kilogramu. Mně osobně jejich přibývání na váze připadá poměrně rychlé, však i na fotce je dost dobře vidět, že jsou to pěkně zaoblené  kuličky. Přesto v tomto ohledu mírně zaostali; podle literatury se mají k dvojnásobku své porodní váhy dostat již osmý až devátý den, u nás to bylo asi o tři dny později (jak u koho, čekalo se na jednoho opozdilce). Dobře si ovšem vedou v chůzi a také už všichni mají otevřená očička, i když jejich zrak ještě zcela vyvinut není.

Konečně se štěňátkům začala postupně otevírat očka, zatím je to tak říkajíc na půl žerdi. Premiantkou je holčička II, u té jsme to zjistili u jako první (na fotografii ta vpravo). V plném proudu je pročišťování srsti. To nikterak nesouvisí se zašpiněním, je to výměna srsti, při které bílá barva ustupuje černé tam, kde se potkávají. Nejvíc patrné to bývá na hlavičkách, kde zužování bílé pasáže vzhled hlavy často poměrně dost změní. V deníku chovatele je doporučováno v této době začít s přikrmováním u vrhů, kde maminka nemá dost mléka. To naštěstí není případ naší Meiry, která by s přehledem klidně uživila pár krků nbavíc.