Tety Bijou a Kanda nemají ke štěňátkům stejný přístup,  Kanda všechny prcky oběhne, očichá, snaží se je přimět ke hře jako sobě rovné, ale když z toho nic nekouká, jde si po svých, má pořád někde rozdělanou práci. To Bijou, ta má úplně jinou trpělivost a je proto mezi štěňaty jaksepatří oblíbená. Je na ně opatrná, nechá si od nich všechno líbit a ještě se tváří tak spokojeně! Má vlastně dobrou průpravu, po odchodu našich minulých štěňátek začala dělat chůvu Kandě, která se od ní prakticky nehnula; proto když jsem je sháněla, vždycky jsem volala "Kando, Bijou"! Následkem toho je Kanda přesvědčená, že se jmenuje Kandabijou a jakmile slyší své jméno samostatně, kroutí hlavou, co to je zase za novoty...

Tak máme za sebou další premiéru: včera štěňátka ochutnala vařené masíčko se zeleninou a rýží. Abych si udržela přehled, komu jak šmakovalo, krmila jsem je zvlášť z malých mističek po dvojicích. Bylo to, pravda, poněkud nekonečné, kamarádky Formule 3 a 4 jsem musela rozsadit, protože o sebe navzájem projevovaly zájem větší, než bylo žádoucí. Ukázalo se, že krmit tyhle dvě holčičky jednotlivě také není řešení (kde není konkurence, tam to prostě nefunguje), tak přišel každé dělat parťáka jeden kluk a najednou to šlo. Ukázalo se, že jsem množství poněkud předimenzovala, přece jen mám více v oku dospěláky, ale spokojenost byla: nikdo nestávkoval, všichni slupli slušnou porcičku a mamina si pochutnala na tom, co zbylo.

Hry našich štěňátek jsou čím dál zábavnější, a to nejen pro ně. Z her se  dá dost zjistit o jednotlivých povahách; už je jisté, že extrémy mezi nimi rozhodně žádné nejsou, ale určitá povahová různost je zřetelná již touto dobou. Máme dvě dokonalé Šípkové Růženky, ty občas musím budit i k jídlu, kluci jsou věční průzkumníci, Grácie si s oblibou procvičují svůj lovecký pud: svou kořist uchopí a důkladně jí zatřesou - za kořist jim zhusta slouží sourozenci, jen občas plyšový lev, Formule 1 se zase umí zatraceně nahlas ozvat, jakmile s něčím nesouhlasí...A to, prosím, před měsícem ještě ani nebyli na světě!  Je úžasné  ten cvrkot pozorovat, často si při tom vzpomenu na slavné televizní přestávky s koťaty.

Včera byly štěňátkům čtyři týdny, to znamená, že byl čas druhého odčervení. Na rozdíl od odčervení prvního nedostali prckové sirup, nýbrž tabletky. Měli jsme mírné obavy, že tabletky budou mít chuť nevábnou a bude proto s nimi potíž, avšak v případě našich žravých miminek se takové obavy naštěstí ukázaly být zcela zbytečnými! Odpovídající část tabletky byla rozdrcena, na lžičce promíchána s trochou medem oslazené kašičky a šup se lžičkou do příslušné papulky. Každé štěňátko bez rozdílu otevíralo pusinku k nášupu, který s radostí dostalo (dá rozum že už bez tablety)!

Štěňátka mají docela záviděníhodný denní program: hrají si spolu, baští z misky, baští od maminky, objevují taje domácnosti, spinkají, a tak pořád dokola. Už se prozradilo, kdo mezi nimi jsou malí výtržníci, totiž pardon, ony jsou to malé výtržnice - Formule 1, 3 a 4. Říkáme jim tři Grácie (jsou půvabné jako správné Grácie, ale na rozdíl od nich mají patent na lumpárny); nenechají sourozence na pokoji, pořád někoho pošťuchují, okusují, tahají za uši, se stejnou oblibou se kočkují i mezi sebou. Každou chvíli se někdo ozve na znamení nesouhlasu, když se jdu podívat, málokdy u toho chybí Grácie.