Už ze všech našich andílků jsou pětikiloví cvalíci, samozřejmě ne všichni mají stejný apetit. Už si zvykli, že napřed je třeba misku vyprázdnit a teprve potom je záhodno zvědavě odbíhat, jinak by taky mohli o část bašty přijít, vždycky se najde zájemce o nášup! Dostávají se do stadia ŠTĚNĚ POZNÁVÁ OKOLÍ a pozor: v pátek máme velký den, jde se ven! Očekáváme obvyklé roztomilé a rozzlobené zmítání na vodítku a jsme zvědaví, jak budou prckové na nasazení obojků reagovat. Myslím, že překvapit nás mohou jen příjemně, vzteklounků už jsme v minulosti pár zažili, tím by nás sotva mohli překvapit...

Z téhle fotky na mě kouká nostalgie, to je totiž zcela jistě naposledy, co spalo těchto osm andílků takhle pospolu. Začalo odjíždění štěňátek do nových domovů. První odcestovala Ellis, odjela na Slovensko a je to naše vůbec první štěňátko v této zemi. S majiteli jsme dohodnuti, že se určitě potkáme, jakmile pojedeme na výstavu do Bratislavy. Takže dobré zprávy! Ellis měla před sebou nejméně pětihodinovou cestu, odjela málem před chvílí a já tu už očekávám první zprávy. Ach, to loučení...

Že bude brzy končit pobyt štěňátek u nás se zpravidla  pozná podle toho, že se tvoří fronta u křesel a štěňata se snaží vylézt nahoru; vidíte, že i tahle parta andílků to zkouší. Zatím bez úspěchu. Jinak u nás není nic moc veselo, zítra odjede první holčička, Harudha, které se ale bude říkat Eli. Harudha je v řeči andělů "ženský anděl vládnoucí vodě", tak uvidíme, jak to Eli s vodou bude mít. Zatím máme tu zkušenost, že berňáci vodu nemusí (když je čas koupání, první důvěřivě za námi do koupelny vleze a další pak nemůžeme nikde najít). Nejsou hloupí, to je to, no!

Pardon, zase jsem ve skluzu. Dnes jsme měli velmi náročný den. Štěňátka vyžadují čím dál víc pozornosti a opatrování, ale hlavně jsme museli zkompletovat výbavu dalším prckům, kteří si už balí batůžky. Tašky se plní, stejně tak desky s dokumentací. Tiskárna nezahálí, pořád se všechno kontroluje, nesmí dojít k záměně. V nových rodinách se také všechno chystá, nakupují se ohrádky, převozní boxy, pelíšky... Moc rádi se dočítáme, že štěňátka jsou očekávána s láskou. Nějak rychle nám to uteklo.

A první holčička už má kompletně sbalený batůžek. Jako poslední byl pořízen obojek, abychom nebyli nemile překvapeni změnou velikosti, oni rostou tak rychle! Dostane s sebou pár plyšáků, o které se se sourozenci tak ráda přetahuje a kteří jí zpříjemní dlouhou cestu, jakož i první chvíle v novém domově. Další berličkou jí bude polštářek, který už používá maminka Meira (polštářek na rozdíl od plyšáků, kteří se musejí občas prohnat pračkou, nedozná použitím úhony). No, snažíme si zvykat, že prcků bude ubývat; připravujeme změnu také pro maminku Marušku, která už nebude sdílet pokoj se štěňaty, bude za nimi jen docházet, snad přijde na jiné myšlenky, zatím je nepřetržitě ve střehu...