Tak očička štěňátek nám zůstala pro včerejšek skrytá. Však ono to přijde, žádný strach. Napřed ve vývoji jsou naši prckové ovšem v hlasových projevech. Teprve dnes by se měly projevovat "první hlasové projevy nevůle a náznak vrčení". Naše Habone v této disciplině vyniká. Jakmile něco není podle její představy, hned to dá najevo. Abych to nemusela poslouchat, raději sourozence u mléčného baru rozmístím tak, aby si Habone začala spokojeně pomlaskávat. Zvuky, které prckové ještě vypilují, aby se staly řádným vrčením, ovšem nepoužívají při baště, nýbrž při spánku. Jakmile se někdo cítí utiskovaný, ozve se. Včera štěňátka viděl pan doktor Beránek a byl navýstost spokojený, moc se mu ta naše parta líbila.

Podle Deníku chovatele "matka kojí každé dvě hodiny i v noci". S tím si naše maminka Meira hlavu zase tak neláme. Ve dne mívá občas tendence z porodní bedny vysublimovat, v noci to nechá na štěňatech, kdo se přihlásí... Očička jsme dnes ještě neprohlíželi, prckové dosud spinkají. Ale jelikož jedenáctý den mají už být podle literatury všechna očka z poloviny otevřená, snad nějaký úspěch zaznamenáme. Váha štěňat jde nahoru plynule, vítěz hitparády se na špici nikdy neohřeje dlouho. Kupříkladu ve čtvrtek a v pátek byla nejlepší Habone a včera najednou klesla až na pátou pozici (na prvním až druhém místě byly Běla a Hasi). Ony ovšem ty rozdíly jsou poměrně zanedbatelné, tak váhově vyrovnaný vrh jsme ještě neměli...

Štěňata už začala vnímat svou vzájemnou blízkost, spinkají často ve dvojicích různě poskládaná přes sebe. I zkusili jsme, zdalipak už budou vnímat hračky. Polštář s medvědí hlavou a tlapami se setkal s velkým úspěchem, dá se totiž zdolávat jako hora a také se pod něj dá schovat, to byla roztomilá podívaná. Jinak se prckům prodlužují nejen čumáčky, ale i ouška. Odhaduji, že soutěž o nejdelší bernské ucho by mohla vyhrát Rudynka (Harudha), té uši rostou málem před očima! Začínáme vyhlížet první otevřená očka jako korálky...

Každý den si na štěňatech všimneme něčeho nového. Teď je třeba dost dobře znát, jak se jim už začínají pěkně protahovat čumáčky. Také pohyb prcků po porodní bedně se mění; začíná už připomínat skutečnou chůzi spíš, než to jejich počáteční plazení. Maminka Meira se vždycky podle předpisu nechová. O čistotu porodní bedny pečuje vzorně, to zase ano, avšak s opouštěním štěňat jen na dobu nutného venčení to není tak horké. Když se z porodnice vzdálím a ona zrovna není pod dohledem, z porodní bedny s klidem vyskočí a když je přistižena, ani se to nepokouší nějak zamaskovat.

A jsou tu první narozeniny; dnes jsou naše milá štěňátka na světě týden! Jak jsme si tak společnými silami vypracovali všem, tedy mamině i děťátkům,  vyhovující režim krmení, prckové postupně začali být naprosto spokojení s tím, co jim mléčný bar "U maminky" nabízí; jejich váha je dnes přibližně o jeden a půl kilogramu vyšší, než když se narodili. Však také maminka Meira dělá vše pro to, aby měla krmení pro svá dítka z čeho vyrábět. Její apetit začal být jaksepatří náruživý a je radost ji krmit, dokonce i v noci se budí na svačinku a jako malinu slupne vaničku tvarohu. Tak milá štěňátka, jen tak dál!