Uf! Dlouho odkládaný výběr štěňátek, která posílí mateřskou chovatelskou stanici, je za námi. Nebudu to protahovat. Necháváme si druhou holčičku a její jméno bude Golda Meir. Doma zůstává také bílý kluk a bude se jmenovat Gentleman Finch. Jméno černého kluka je Gavin Rock a v sobotu bude jasné, jak se rozdělí jména Gethela Fors a Galery Axa mezi první a třetí holčičku... Sama jsem se nedokázala rozhodnout a pozvala jsem si odborné poradce. Ani Martin a Jitka přes své zkušenosti neměli hned jasno (Martin po chvíli pozorování prohlásil že je to jedno, že jsou všichni stejní), nakonec doporučili tuto dvojici (nebyli jednotni v názoru, tak kluka vybral Martin, holčičku Jitka) a mně se ulevilo, že už to je konečně vyřešené.

Naše štěňata se do změny stravování příliš nehrnou. Žalovala jsem na ně paní doktorce a ejhle! Může za to Bijou. Když má mamina mléka takové množství a v takové kvalitě, prckové zkrátka necítí potřebu jíst něco jiného. Paní doktorka má zkušenost, že může být velmi obtížné štěňata vůbec odstavit (a to chová vlkodavy!). Ovšem my jsme na ně (zatím protentokrát) vyzráli. Dostali jsme tip na jiné štěněcí granule a ještě jak je vylepšit. Dnes ráno jsem to vyzkoušela a pro Bijou nezbylo nic kromě pár granulek, které při jídle vylétly z misky. Tak uvidíme, jak jim to nadšení vydrží!

Nestíháááááám! Štěňátka si nekompromisně nárokují čím dál větší kus koláče mého času. Ještěže jejich maminka Bijou má tak skvělou povahu a nejenže nic nekomplikuje, dokonce se vším pomůže. Spoléhá na to, že co řeknu a dělám já je správně a přesně ví, co se v které chvíli hodí. Dokonce začala jíst bez věčného vymýšlení "tohle budu, tohle ne". Co dostane do misky, o slupne, dokonce i granule (a to je od naší mlsněnky zatraceně velký ústupek). V její poporodní kondici to je nanejvýš žádoucí, při výrobě svého super mléka musela nutně sáhnout do zásob.

Naše štěňata se začínají seznamovat s dospělými psy. Jejich tatínek nám připadá trochu moc hrrrr, to má ještě čas. Nejvíc zvědavá (a po své nerozlučné družce Bijou toužící)  byla teta Kanda. Přišla, koukla, očichala, hodila po mně tázavým pohledem a šla se vítat s Bijunkou. Daleko víc než štěňata Kandu zajímala Kanda prcky. Motali se jí pod nohama, což ji poněkud znervózňovalo, ale byla opatrná a dávala pozor, aby někoho nezašlápla. Kanda nám za chvíli dala najevo, že už to stačí, venku je přece jen lépe, než v mateřské škole.

Jak jsme už avizovali, včera měli prckové návštěvu. Jejich starší bráška Elf, čerstvý tatínek sedmi štěňátek, byl zvědavý, jak jeho dítka budou vypadat za měsíc a vyslal k nám svou rodinu. Z našich prcků jsme měli jen samou radost, chovali se vzorně. Byli odvážní, rádi se seznamovali, ale neobtěžovali, předvedli i pár vzájemných potyček, aby nás taky trochu pobavili. Prostě mláďata, jak mají být. My jsme se rádi sešli s přáteli a děkujeme jim za povedené fotky. V neposlední řadě zdravíme Elfa a gratulujeme mu ke třem holčičkám a čtyřem kloučkům!