Andulka a Flora mezi sourozenci nepatřily k největším jedlíkům a obávala jsem se, jak jim to půjde, až tu nebudou mít takové tahouny, jako jsou Duke a Luna. No, není s každou miskou posvícení, ale jde to. Cácorkám nejvíc šmakuje ranní kašička se štěněcím mlíčkem. Tento pokrm míchám metličkou, kterou nakonec oklepu o hranu misky; na ten zvuk holky přiběhnou do kuchyně, ať se právě nacházejí jakkoli daleko. Když tu ještě byla kompletní parta, prckové zase přibíhali k jídlu po zapískání - to měl za úkol se naučit Kyösti, ale spolu jedli, spolu se jim pískalo (vždy jsem si vzpomněla na gong svolávající stolovníky). Andulce a Florince nyní dělá takový gong metlička... Jinak holčičky pilně pokračují ve společenských stycích, tuhle jsme s nimi byli na zahrádce kavárničky, moc se jim tam líbilo, Flora je z těch, kdo se s ní chtějí seznámit, nadšená, Andulka si dává se svými sympatiemi poněkud na čas, ale obě zájem kolemjdocích těší ...

Z nových fotografií Luny by se mohlo zdát, že tato energií nabitá holčička jen baští a odpočívá, ale zprávy, které o ní přicházejí z Holandska, tomu rozhodně nenasvědčují. Luna má pevně naplánován denní režim, kde se pravidelně střídají chvíle aktivity s časem odpočinku, což je pro rychle rostoucí štěňata věc z nejdůležitějších. Štěněti rozhodně není možné dopřávat pohybu, kolik samo chce, pohyb musí být řízen. Luna se již byla představit svému ošetřujícímu veterináři a ten ji "shledal velmi krásnou a inteligentní", jak píše hrdá paní majitelka. Samozřejmě konstatoval, že je naprosto zdravá a zdárně se vyvíjející. Milá Luno, máme z tebe radost!

Andulce a Floře se pobyt u nás pomalu a jistě krátí. Paní majitelky se na ně už moooooc těší a my se snažíme holčičky na cestu co nejlépe připravit. V kennelkách, ve kterých poletí letadlem, každý den chvíli odpočívají, někdy společně v jedné (to přece jen raději), jindy každá ve své. Jezdíme hodně autem, chodíme  mezi lidi, přejeme si, aby Andulku a Floru cestou do nových domovů nic moc nepřekvapilo. Včera jsme zašli i do kavárny a zvládly to obě skvěle! Žádné pobíhání, žádné protesty, obě si prostě sedly, co také v kavárně dělat jiného, a byly zcela klidné. Personál z nich byl nadšen a litoval, že z tak sladkých holčiček  nebudou štamgasti.

Duke toho má moc. Samozřejmě nesmí chybět v kuchyni, žádné vaření se bez něj neobejde; Max mu zřejmě vyprávěl, jak se bavil on jako štěňátko a Duke převzal štafetu: upravuje rodině boty. Činí se i na zahradě, sem tam něco vysadí, sem tam šlohne (zatoužil po pracovní rukavici, ale ne aby si ochránil tlapky, chtěl ji mít na mazlení v pelíšku), sem tam něco upraví podle své představy. S Maxem jsou velcí kamarádi, Max se přizpůsobil Dukově štěněcímu rozumu a hrají si spolu podle štěněcích pravidel. Paní majitelka Duka nazývá roztomildou, což je půvabné a hlavně to na Duka fakt sedí. Moc děkujeme za zprávy a spolu se sestřičkami Duka i jeho rodinu zdravíme!

Kyösti nám poslal fotografie z Finska a napsal nám o sobě nějaké novinky. Bylo mu ale poněkud žinantní se chlubit, proto cituje svou paní majitelku: "Náš společný život začal skvěle. Kyösti je odvážný a statečný chlapec, který nepláče." Také jsme se dozvěděli, že Kyösti si oblíbil lesík, který začíná prakticky na jejich dvorku, a jelikož lovecká sezóna ve Finsku bude zahájena až v září, Kyösti zatím trénuje lov hub. No a po takové námaze mu samozřejmě velmi chutná! Doma ho přivítali dva kamarádi jezevčíci, šestiletý Rane a skoro osmiletý Taisto, takže Kyösti je v báječné společnosti! Skvělé zprávy, díky Kyösti!