Bernské povídání

Smlouva o krytí

11.08.2013

Jak je to se smlouvou o krytí

Příslušné kynologické předpisy nám v otázce obsahu smlouvy o krytí nijak zvlášť nepomohou. FCI v mezinárodním chovatelském řádu říká, že „vzájemná práva a povinnosti vlastníků chovných psů a fen jsou upravena zásadně národním právem“ s tím, že v případě absence příslušných ustanovení v národních předpisech platí mezinárodní chovatelský řád; ten obsahuje především naléhavé doporučení, aby si chovatelé a vlastníci chovných psů před každým zamýšleným krytím sjednali vzájemné dohody písemně a aby věnovali zvláštní pozornost dojednání jasných podmínek finančních závazků.

A co se o příslušné smlouvě dozvíme v předpisech ČMKU? Předně v nich najdeme upozornění, že způsob úhrady za krytí je věcí dohody, tu se doporučuje uzavřít písemně, a pak také to, že nedodržení dohody může být předmětem občanskoprávního řízení. Odpovídající formulace smluvních ustanovení je tedy jen a jen na nás.

Co bychom měli v takové smlouvě najít vždy

V každé smlouvě o krytí by mělo být uvedeno, popř. i v příloze řádně zdokladováno:

• označení smluvních stran,
• identifikace rodičovského páru,
• vztah účastníků smlouvy ke psům (majitel, spolumajitel, osoba oprávněná použít zvíře v chovu apod.),
• kdy, kde a kolikrát má k aktu krytí dojít,
• odměna sjednaná za krytí (ujednání finanční povahy, popř. plnění formou získání štěněte) a
• postup v případě nezabřeznutí feny (obecně podle kynologických předpisů anebo jinak).
  

Samozřejmě, že pokud má smlouva poskytnout vodítko pro řešení různých situací, ke kterým může v praktickém životě dojít, je zapotřebí každý bod smlouvy formulovat dostatečně jasně a konkrétně. Text kontraktu má přece do budoucna vyloučit pochybnosti o tom, co měl podle dohody kdy kdo udělat. Vždyť vezměme si např. jen dohodu o čase krytí. Když vše běží jako po másle, je to pohoda, ale vyskytnou-li se problémy, je třeba zjistit, na čí straně byla překážka apod.

Tazatel smlouvu písemně uzavřel

Je to ale text stručný přestručný; kromě potvrzení o převzetí hotovosti dohodnuté za krytí obsahuje už jen ujednání o postupu v případě nezabřeznutí feny. To se odlišuje od ustanovení Zápisního řádu ČMKU, jež říká, že pokud fena nezabřezla a došlo k úhradě hned po aktu krytí, má majitel feny nárok na jedno bezplatné krytí stejné feny stejným psem. Toto právo zaniká úhynem psa anebo feny. Zápisní řád dohodu smluvních stran odlišnou od této regule připouští, potud by to tedy bylo v pořádku, jenže…

V tomto případě si smluvní strany pro případ nezabřeznutí feny sjednaly, že je možné nejen opakované krytí (všimněme si, že na rozdíl od obecné úpravy je užito slova „opakované“, nikoli „bezplatné“) stejné feny stejným psem, ale i jiných fen jinými psy v majetku smluvních stran. Jelikož však nejsou v písemném textu uvedeny žádné další podrobnosti, není to tak jednoduché. Na první pohled sympaticky velkorysé řešení situaci může poněkud zkomplikovat.

Otazníky kolem zvoleného náhradního řešení

Jak již řečeno, podle příslušných předpisů má majitel feny v případě jejího nezabřeznutí nárok na jedno bezplatné krytí stejné feny stejným psem, čímž povinnost majitele psa vůči majiteli feny končí (situaci, kdy se prokáže, že pes byl v době krytí neplodný, nyní neřešíme). Nic o vracení peněz v případě nezabřeznutí feny v předpisu nenajdeme, a to bez ohledu na počet aktů krytí.

Podle dohody smluvních stran v našem případě nastupuje kromě tohoto řešení také možnost krytí jiné feny jiným psem a ač to není výslovně řečeno, možnost krytí stejné feny jiným psem, popř. jiné feny stejným psem, přičemž ani není jednoznačně dáno, zda toto náhradní řešení nastupuje teprve v případě, že opakované spojení téhož rodičovského páru bude nemožné (např. v uvedeném případě pes, který fenu původně kryl, již nežije), anebo zda kterákoli smluvní strana může před opakovaným krytím bez dalšího přijít s požadavkem smluvně nastoleného náhradního řešení.

Je také vhodné si uvědomit, že to jsou již vlastně nové případy krytí. Bude tedy jednak zapotřebí vystavení nových podkladů pro krytí a jednak při nezabřeznutí feny vznikne podle kynologických regulí opět nárok na jedno bezplatné krytí stejné feny stejným psem (není-li opět dohodnuto jinak).

A konečně je tu ještě nastolena další otázka. Jde o vhodnost tohoto „náhradního“ rodičovského páru: musí majitel psa souhlasit s požadavkem majitelky feny na krytí každým svým psem, i když bude namítat nevhodnost takového spojení? Všichni víme, že názor majitele psa se může v této otázce lišit od názoru osoby, která bude rodičovský pár „úředně“ schvalovat. Totéž platí pro majitelku feny, co když jí nabízený náhradní pes nebude vyhovovat (nemusí se jí zkrátka líbit)? A jestliže k takovému sjednanému náhradnímu krytí nakonec dojde, avšak fena nezabřezne, bylo by dobré mít předem jasno v otázce dalšího krytí: nastupuje postup podle kynologických předpisů anebo bude dohodnuto zase nějaké jiné řešení? To by měla raději řešit již smlouva, o které se tu bavíme.

Takže řekla-li dohoda smluvních stran „A“, tedy zvolila jiné řešení než předpokládají příslušné předpisy, měla by říci také „B“, tzn. že by měla obsahovat srozumitelné vodítko pro odpověď na uvedené a podobné otázky, aby situace byla také tak jednoznačná, jako podle Zápisního řádu ČMKU, jinak se otevírá značný prostor pro nedorozumění, které může snadno vyústit ve spor.

Odstoupení od smlouvy

Odstoupení od smlouvy je jednostranný právní úkon. V občanskoprávních vztazích lze od smlouvy odstoupit, jestliže je to uvedeno v občanském zákoníku anebo dohodnuto smluvními stranami.  V případě popsaném v dotazu si smluvní strany možnost odstoupení od smlouvy nedojednaly; zákon v souvislosti s odstoupením od smlouvy mluví o tísni a nápadně nevýhodných podmínkách.

Odstoupení od smlouvy podle občanského zákoníku má účinky „ex tunc“, to znamená, že odstoupením se smlouva se ruší od počátku. Obecně bývá hlavním důvodem odstoupení od smlouvy fakt, že druhá smluvní strana neplní své smluvní povinnosti řádně a včas.

Písemné zachycení dohody

V potvrzení o převzetí hotovosti za krytí smluvními stranami podepsaném se sice neříká, že ke krytí došlo ještě před platbou, ale kynologické předpisy takový postup předpokládají. A podle kynologických předpisů navíc platí, že po krytí se musí podepsat potvrzení o krytí, což se v tomto případě stalo, jak výslovně uvádí tazatel.

V textu, který smluvní strany podepsaly, se neuvádí nic o počtu krytí, ke kterým za dojednaný obnos mělo dojít, popř. kdy se mělo uskutečnit překrytí. Nenajdeme v něm ani žádné podrobnosti o konkrétním postupu v případě náhradního krytí jiným psem majitele psa, popř. jiné feny majitelky feny, jak to bylo sjednáno pro případ, že fena nezabřezne. Osobně bych očekávala, že tyto okolnosti budou mezi smluvními stranami dojednány nejpozději po zjištění, že fena nezabřezla. A jestliže nyní majitelka feny namítá tak flagrantní porušení dohody smluvních stran, jako že z viny majitele psa se nemohlo uskutečnit překrytí, očekávala bych, že právě ona by měla trvat na tom, aby dohoda smluvních stran o náhradním krytí nejenže byla stvrzena písemně, ale také na tom, aby byla náležitě podrobná.

Těžko říci, zda byla všechna smluvní ujednání dodržena, resp. zda vůbec ve všech potřebných věcech k dohodě mezi smluvními stranami předem došlo, resp. zda smluvní strany předem o všech souvisejících aspektech své dohody uvažovaly. Podle majitele psa opakované krytí sjednáno nebylo, dokonce bylo majitelkou feny výslovně odmítnuto, podle majitelky feny však sjednáno bylo a majitel psa nedodržel slovo. Na co čekala majitelka feny celý rok, než vytkla majiteli psa právě toto porušení dohody, také nevíme.

Poněkud zarážející je právě ta skutečnost, že majitelka feny dala průchod své nespokojenosti až po takové době a nikoliv bez zbytečného odkladu po tom, kdy přijela na opakované krytí, ke kterému nedošlo, popř. alespoň poté, co se ukázalo, že její fena nezabřezla. Bude-li trvat na vrácení obnosu, který uhradila za krytí, po němž její fena nezabřezla, a pokud majitel psa s uváděnými důvody nebude souhlasit, nezbyde majitelce feny, než svůj nárok na vrácení peněz obhájit u soudu, na který se obrátí.

Stačilo málo

Před závorkou: k písemně uzavřené smlouvě o krytí nepřistupujeme proto, abychom vyhověli kynologickým předpisům, ale abychom podle podepsaného textu mohli následně bez problémů postupovat a nedošlo k rozdílnému výkladu naší dohody.

Kdyby byly bývaly smluvní strany v uvedeném případě věnovaly čas a energii sepsání toho, na čem se spolu domluvily, a kdyby se domluvily na všem, co bylo potřeba, nemusel jejich vztah dospět až do tohoto pro oba zúčastněné jistě nepříjemného stádia. Stačilo přece dost málo: věc v souladu s vůlí obou smluvních stran pořádně domyslet a dohodu písemně zachytit.

Pro ty, kdo si s formulací smlouvy o krytí nevědí přesně rady, mám dobrou zprávu: v knize Psí záležitosti aneb v hlavní roli pes, kterou časopis Pes přítel člověka nabízí, najdou hned dva podrobné vzory smlouvy o krytí, jeden pro případ úhrady krytí formou převzetí štěněte, druhý s finanční úhradou za krytí. S jejich pomocí dokáže zaručeně každý připravit písemnou smlouvu, i když se v jednotlivostech bude dohoda smluvních stran od textu vzoru odlišovat. 

 

V srpnu 2013 napsala JUDr. Radana Menšíková

Článek „Proč je dobré mít písemnou smlouvu o krytí“ vyšel v časopise Pes přítel člověka č. 9/2013 (str. 48).