Bernské povídání

Pes v autě

28.07.2009

Seznam schválených zařízení k přepravě psa

Takový přehled nenajdete, neexistuje. Zákon ale povinnosti řidiče definuje dostatečně jasně a zrovna v této otázce mu rozhodně nelze nic vytknout; řidič totiž musí:

• zajistit bezpečnost přepravovaného zvířete a
• zabezpečit přepravované zvíře tak, aby neohrozilo řidiče ani přepravované osoby.
  

Pro upřesnění: pokud jde o zákon, který řidičům tyto povinnosti ve svém ustanovení § 5 odst. 1 písm. j) a k) ukládá, není to zákon silniční, jak se uvádí v dotazu, nýbrž zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, který někdy bývá chybně označován jako zákon silniční (silniční zákon jsme do roku 1997 opravdu měli, avšak ten se  nezabýval pravidly provozu na pozemních komunikacích, nýbrž kategoriemi těchto komunikací – tzn. definoval je).

Zpět k věci: zákon tedy ukládá řidiči povinnost zabezpečit, aby zvíře nikoho neohrozilo ani samo nebylo ohroženo a nechává na samotném řidiči, jak splnění těchto zákonných požadavků zajistí. Žádný seznam schválených výrobků  pro přepravu psa v autě zákon obsahovat nemůže, mimo jiné i proto, že jako základní pramen práva je zákon přijímán poměrně komplikovanou procedurou a není přece možné v případě, kdy se na trhu objeví nový výrobek, pokaždé zákon stejnou procedurou měnit; zákon zkrátka není kuchařka a musí být napsán s jistou mírou obecnosti, jinak bychom se v právu dočista ztratili.

Správná přeprava psů

Správná přeprava psů musí odpovídat nejen zákonu o provozu na pozemních komunikacích (viz výše), ale i normám dalším, především zákonu na ochranu zvířat proti týrání (zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů – úplné znění bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod č. 409/2008 Sb.).

Tento zákon obsahuje obecné podmínky pro přepravu zvířat (viz § 8c až 8g) a ukládá nám další povinnosti, jejichž účelem je 

• předcházet zranění či utrpení zvířete a
• zajistit péči o zdraví a pohodu zvířete.
  

Bezpečnost psa i bezpečnost ostatních pasažérů

Bezpečnost psa v autě zajistíme především tím, že nebude mít možnost volně se pohybovat po vnitřku vozu. Vezmeme-li v úvahu údaje, které jsou v této souvislosti uváděny (při nárazu auta v rychlosti 50 km/h je pes z místa vymrštěn silou, která se rovná třicetinásobku jeho hmotnosti), je jasné, že v případě náhlého dupnutí na brzdu i psa malého plemene lze udržet sotva; diskutabilní ovšem bude i připoutání psa karabinou (nejspíš nevydrží) či jeho volné umístění v závěsném lůžku.

Berme v úvahu, že v nečekané situaci (a ruku na srdce, nejen v nečekané) může pes reagovat nepředvídaně a ohrozit tak bezpečnost posádky vozu, i proto je třeba mu zabránit v kontaktu především s řidičem, ale také s ostatními pasažéry. Závěsné lůžko samo o sobě není prvkem bezpečnostním (jeho úlohou je spíše ochrana interiéru vozu), lze jej ale doplnit bezpečnostními pásy pro psy, pak splňuje požadavky na bezpečnou přepravu: při prudkém zabrzdění pes není vymrštěn a nezraní sebe ani osoby v autě.

Přední část vozu má být pro psa tabu, nejen proto, že by mohl řidiči zasáhnout do řízení, ale nebezpečím pro něj se může stát aktivující se airbag. Pes nemá co dělat ani pod zadním sklem,  nesmí řidiči bránit ve výhledu ani odpoutávat jeho pozornost od řízení. Pes také nesmí mít možnost z auta vypadnout či uniknout.

Současně přepravovaný náklad musí být umístěn a zabezpečen tak, aby nemohl psovi ublížit či působit stres, proto se nemají v prostoru, kde je převážen pes, vozit zároveň volně uložená zavazadla či předměty.

Požadavky na dopravní prostředek

V dopravním prostředku musí být zajištěna bezpečnost a přiměřené pohodlí psa, umožněna jeho pravidelná kontrola a minimalizovaná možnost zranění. Pokud jde o převážení psů v přívěsných vozících, musí jít o zařízení uzpůsobená k přepravě zvířat podle technického osvědčení.

Dopravní prostředek musí být konstruován, udržován i provozován tak, aby se předcházelo utrpení či zranění převážených zvířat.

Zdraví a pohoda psa

Je naší povinností při přepravě zajistit pro psa jak dostatek místa, aby měl možnost zaujmout přirozenou polohu, tak přístup světla a přísun čerstvého vzduchu. Psovi musíme dopřát pravidelné venčení v odpovídajících intervalech (individuální, podle zvyku); totéž platí o krmení a napájení.

Pes musí být pro plánovanou cestu zdravotně způsobilý a musí být chráněn před nepříznivým počasím; nebezpečné je jak vedro, tak zima a průvan.

Z hlediska policie

Řidič má tedy zákonem uloženu řadu povinností a policista rozhodne, zda a jak je splnil; vychází při tom z vlastních zkušeností a znalostí a co nám projde u jednoho, nemusí projít u druhého. Pokud jde o bezpečnost přepravy, do polemiky s policistou se patrně nedostaneme v těchto případech:

• máme v autě instalovánu pevnou mřížku či síť oddělující prostor pro psa a v tomto prostoru nepřevážíme volně nic jiného (odborníci však ani pak nedoporučují převážet psy volně uložené na zadním sedadle – např. síť nemusí psa spolehlivě zadržet),
• psa máme umístěného v boxu, kde má dostatek místa a tento box je v autě vhodně umístěn a zajištěn proti posunu,
• používáme bezpečnostními pásy pro psy (pozor na kvalitu, v některých neatestovaných modelech může pes přijít k úrazu).
  

Závěrem…

Mějme na paměti, že k této problematice bychom ve vlastním zájmu neměli přistupovat v kraji oblíbeným stylem „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“. Berme vážně pravidla a mějme k nim respekt (zejména když jsou opravdu opodstatněná). Nejde o nic menšího, než o zdraví, někdy dokonce o život: nevhodné převážení může být velkým nebezpečím pro psa a jeho nedostatečné zabezpečení velkým nebezpečím pro řidiče a ostatní pasažéry.

A nemysleme si, že zákonná ochrana zvířat je teprve vymožeností moderní doby; první právní norma zabývající se ochranou zvířat byla v českých zemích vydána roku 1855, pro zajímavost: uvazovat psa řetězem k boudě bylo zakázáno již před více než sto lety!

 

V červenci 2009 napsala JUDr. Radana Menšíková

 

Článek "Pes v autě a paragrafy" vyšel v časopise Pes přítel člověka č. 9/2009 (str. 64).