Příklady konkrétních programů použitých ve světě k záchraně chovu

N o v á   v ý s t a v b a   c h o v u  (švýcarský honič, Švýcarsko)

Na přelomu 19. a 20. století se zdálo, že švýcarským honičům odzvonilo. V roce 1903 byl ve Švýcarsku založen speciální klub pro honiče, začal skupovat dobré psy a dával je rozumným lovcům. Byl vypracován zkušební řád a bylo rozhodnuto o požadavcích, které má pes splňovat.

Z a c h o v á n í   g e n o f o n d u   (český fousek, Česká republika)

Populace má 400-500 chovných fen a 80-90 chovných psů, ročně se zapisuje do plemenné knihy cca 700-900 štěňat. Přijaté opatření omezuje počet krytí chovných psů na maximálně 5 v kalendářním roce, dokud pes neprokáže, že nedává podprůměrné potomstvo; nejlepší chovní psi pak smějí krýt 7-8 fen, prokázaní zlepšovatelé 10 fen v kalendářním roce. Dbá se na to, aby každá chovná fena dala alespoň jeden vrh štěňat za život a každý chovný pes kryl alespoň jednu fenu v kalendářním roce. Cílem je udržet dostatečnou příbuzenskou vzdálenost v populaci a zachovat požadovanou genetickou variabilitu.

Z a c h o v á n í   p ř i r o z e n é h o   g e n e t i c k é h o   o c h r a n n é h o   m e c h a n i s m u    p l e m e n e   (clumber španěl, Švédsko)

Na celém světě je cca 1 500 psů, ve Švédsku jich ročně registrují asi 30. Cílem bylo omezit využívání psů, i když jsou nositeli absolutně špičkových dědičných vlastností, aby nebyla ochuzována genetická pestrost nadměrným používáním vysoce hodnocených krycích psů v chovu. Bylo rozhodnuto zvýšit počet rodičovských párů, žádnou kombinaci neopakovat, od žádného psa za jeho života neodchovat více než 4 vrhy.

O m e z e n í   p o č t u   v r h ů   p o   j e d n o t l i v ý c h   p s e c h  (Švédsko)

Chovná politika švédského Kennel Clubu: vyhýbat se matadorskému chovu, aby bylo dosaženo co nejvyšší variability. Proto je třeba nepraktikovat opakování rodičovských kombinací. Ve Švédsku je směrnice, že žádný pes nemá produkovat více než 5% potomků jedné generace.

P o p u l a č n ě   g e n e t i c k é   p ř e d p i s y   (Finsko)

Finsko se snažilo dostat dědičné choroby pod kontrolu selekcí nebo screeningem a vydalo nové směrnice pro boj proti dědičným chorobám; podle nich kluby čistokrevných plemen omezují počet vrhů po jednom chovném zvířeti (psovi i feně) a musí stanovit limit pro úroveň příbuzenské plemenitby. Při vysokém koeficientu příbuzenské plemenitby nebo v případě, že rodiče již vyprodukovali příliš mnoho potomků, by vrhy neměly být registrovány.

R o t a č n í   c h o v   j a k o   n o u z o v é   o p a t ř e n í   n a   z á c h r a n u   m á l o p o č e t n ý c h   p l e m e n

V početně malých populacích by měl chov probíhat podle zvláštních rotačních programů; k tomu je třeba vytvořit databázi - sestaví se určitý počet stejně velkých skupin psů a fen, s nimiž budou pářeni. V každé následující generaci se páří psi jedné skupiny s fenami z následující skupiny, z níž se dostanou psi k fenám skupiny další, atd. Jedna jednotka tohoto systému by mohla obsahovat např. 80 fen a 20 psů. V obzvlášť málopočetných plemenech s chovným stavem nižším než 100, musí být chovné rodiny ještě dále vyrovnávány (optimální k minimalizaci růstu příbuzenské plemenitby jsou rodiny dvou rodičů, kteří vyprodukují vždy jednoho syna a jednu dceru jako chovná zvířata pro příští generaci).

Na vysvětlenou:

M a t a d o r s k ý   c h o v   je terminus technicus, takže nepatří do uvozovek, jak se někteří domnívají.