Hájemství bernských honičů :: Bohemia Hill

Bernský honič úspěchy

H O R K Á   N O V I N K A !     Novými polskými šampiony jsou naši dvouletí sourozenci

GOLDA MEIR BOHEMIA HILL a GENTLEMAN FINCH BOHEMIA HILL !!! 

Více »

Bernské povídání

Zveřejňování fotografií

27.09.2009

D o t a z :

V jednom časopise byla v rámci reportáže z výstavy bez mého souhlasu uveřejněna fotografie mého psa při předvádění ve výstavním kruhu. Přestože na fotografii bylo zřetelně vidět i naše katalogové číslo, takže nebylo obtížné si obstarat můj souhlas s publikováním snímku, nikdo se v té věci na mne neobrátil. Fotografie se mi nelíbí, mohu požadovat nějakou nápravu a jak mám postupovat?

27.01.2017zoom

27.01.2017zoom

27.01.2017zoom

27.01.2017zoom

27.01.2017zoom

27.01.2017zoom

Ochrana osobnosti 

Takto úzce uvedený problém právně upraven není, ale obecně se uvedené oblasti týkají ustanovení o ochraně osobnosti, která najdeme jednak v Listině základních práv a svobod (kupř. článek 7, 10, 13) a jednak v občanském zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Právo na ochranu osobnosti znamená, že zákon chrání náš život, zdraví, občanskou čest, jméno a projevy osobní povahy; a právě u naposled zmíněného se zastavíme. 

Fotografie zahrnujeme do pojmu „obrazové snímky osobní povahy“; ty podle zákona lze zveřejnit jen se svolením příslušné fyzické osoby, avšak z tohoto pravidla platí tři výjimky: 

  • zákonná úřední licence – použití k účelům úředním na základě zákona (např. při vyšetřování, v soudním řízení); zákonná licence úřední se nevztahuje na pořízení snímku (tam je tedy třeba souhlasu fotografovaného), pouze na jeho zveřejnění,
  • licence vědecká a umělecká (napadají mne třeba účely lékařské) a
  • licence reportážní  pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství. 
V těchto třech případech tedy k použití snímku není zapotřebí svolení fyzické osoby, která je na fotografii zobrazena. Avšak  platí to jen za předpokladu, že fotografie budou použity
  • přiměřeným způsobem (forma a rozsah použití musí odpovídat účelu) a
  • při respektování oprávněných zájmů dané fyzické osoby (musí být šetřena lidská důstojnost dotčené fyzické osoby); 
přičemž tyto dva požadavky musejí být splněny kumulativně.  

Pokud by snímky, k jejichž  pořízení nebo použití není třeba souhlasu dotčené fyzické osoby, anebo samotný způsob jejich použití, mohly snižovat důstojnost fyzické osoby anebo její vážnost ve společnosti, může se dotčená osoba domáhat nejen toho, aby od toho bylo upuštěno, ale v některých případech i satisfakce ve formě náhrady nemajetkové újmy v penězích; pro úplnost je třeba dodat, že odpovědnost za neoprávněný zásah do práva na ochranu osobnosti je objektivní (tedy nezáleží na zavinění toho, kdo se neoprávněného zásahu do práva na ochranu osobnosti dopustil).  

N a    o k r a j :   licence reportážní se týká pouze v zákoně výslovně uvedených typů zpravodajství (nevztahuje se tedy automaticky např. na zpravodajství internetové, v takovém případě se provozovatel může dopouštět porušení § 12 občanského zákoníku). 

Kdo smí fotografovat na veřejných akcích? 

Zjednodušeně řečeno: obecně všichni, avšak nejde-li o některou z licencí uvedených v zákoně, měl by fotografující mít souhlas fotografované osoby; forma takového souhlasu není předepsána a v praxi se to má spíše tak, že kdo na veřejných akcích o fotografování nestojí, dá to najevo (stačí výmluvné gesto), když někdo naopak přímo „zapózuje“, těžko se může později odvolávat na svůj nesouhlas s fotografováním. 

Ovšem i ten, kdo fotografuje v rámci zpravodajské licence, by měl postupovat ohleduplně, ačkoliv souhlas fotografovaného nutně mít nemusí; osobně považuji za vhodné, když je výslovný nesouhlas fotografovaného respektován i v případě zpravodajské licence. 

Vystavovatel na psí výstavě musí počítat s tím, že jeho pes bude fotografován, zejména při prezentaci ve výstavním kruhu. Je pravda, že v kruhu není prostor na vyslovení nesouhlasu s fotografováním, ale po pravdě řečeno není k tomu ani žádný důvod a priori (a mimo výstavní kruh může vystavovatel svou vůli dát zřetelně najevo). 

Zveřejnění pořízených fotografií  

Souhlas s pořízením snímku ovšem neznamená automaticky souhlas s jeho zveřejněním a autor fotografie si musí takový souhlas obstarat zvlášť. Pokud by fotografovaná osoba později svůj souhlas odvolala, i tomu musí být vyhověno. 

Již víme, že bez souhlasu fotografované osoby může být fotografie zveřejněna jen v rámci příslušné licence (pro účely našeho výkladu se zabýváme jen licencí reportážní). Novináři  (přinejmenším ti, o kterých se dnes bavíme) při své práci zpravidla dodržují jisté etické normy (ať již mají podobu psaných kodexů či nikoliv),  respektují právo čtenářů (diváků) na úplné a nezkreslené informace a jsou si také vědomi toho, že důvěryhodnost, slušnost a serióznost zvyšují autoritu médií. 

Pokud jde o oblast fotografování, obrazová stránka hraje stejně důležitou roli jako stránka textová a de facto se řídí stejnými obecnými pravidly – fotografie musí pravdivě reprezentovat realitu (zvolený záběr by neměl zkreslovat skutečnost), snímek by neměl nepřiměřeně narušovat soukromí fotografovaného a v neposlední řadě by fotografie neměla ani prosazovat zájmy fotografovaného (záměrně vynecháváme extrém – jakoukoli dodatečnou úpravu fotografie: je nabíledni, že je nepřípustná).

Širší hledisko 

Dá rozum, že ochrana osobnosti se nemůže vztahovat na psa; striktně de lege lata se vše shora uvedené se týká pouze a výhradně snímků, na kterých jsou zobrazeny osoby (ať již se psem nebo bez něj). Ale bavíme se o problému, v němž hraje roji nikoli osoba, nýbrž pes.  

Budeme na situaci nahlížet v širším kontextu: přestože se tím zákon nezabývá (zákon nikdy nemůže postihnout všechny oblasti společenských vztahů), je vhodné, aby se při pořizování fotografií na veřejných akcích tohoto charakteru postupovalo obdobně, ať je na fotografii pes zobrazen se svým majitelem, nebo sám. Jde o to, že ačkoliv je fotografován pes, „ve hře“ je zájem ne tohoto psa, ale jeho majitele, tedy fyzické osoby. Co je zájmem vystavovatele? Aby publikovaná fotografie jeho psa pravdivě zobrazovala realitu a je pravdou, že fotografie vysloveně nevhodně zvolená poškodit vystavovatele může: fotografie je zpravidla neutrální, ale ruku na srdce – někdy také může stranit či zranit.  

S h r n u t o : ačkoliv se zákon zabývá pouze pořizováním a zveřejňováním fotografií osob, lze považovat za vhodné, aby se v případě fotografování na výstavě psů postupovalo analogicky i při fotografování a zveřejňování snímků samotných psů. Při pořízení a použití fotografií přiměřeným způsobem v rámci zpravodajské licence není souhlasu fotografovaného potřeba, jsou-li respektovány zájmy dotčené fyzické osoby.  

Zpět k dotazu 

Časopis ke zveřejnění fotografie psa souhlas jeho majitelky nepotřeboval (ani v případě, je-li na snímku spolu se psem také jeho majitelka). Mimo pochybnost je, že fotografie byla pořízena a použita přiměřeným způsobem (reportáž) odpovídajícím účelu (zpravodajství o výstavě psů). Je těžké si představit, že by šlo o fotografii, která snižuje lidskou důstojnost vystavovatelky (snímek pochází z výstavního kruhu). 

Nevíme, co se majitelce psa na fotografii nelíbí. Je možné, že zvolený záběr skutečně zkresluje exteriér psa v tom smyslu, že vyvolává dojem určitého nedostatku (nikdo nemůže do detailů znát požadavky na exterier psů všech plemen) a majitelka zveřejnění konkrétní fotografie pociťuje jako újmu. V takovém případě lze doporučit, aby se na předmětný časopis obrátila s vysvětlením, proč uveřejněnou fotografii nepovažujete za příliš vhodnou (tzn. v jakém směru snímek jejímu psu „ubližuje“) a navrhla řešení (nejspíše uveřejnění jiné fotografie). 

Mějme ovšem na paměti, že jde prakticky o dobrou vůli, redakce časopisu nemůže a jistě ani nebude řešit každou subjektivní nespokojenost fotografované osoby. Fotografie jsou neodmyslitelnou součástí časopisů a dozajista nejsou vědomě uveřejňovány takové, které mohou někoho poškodit, už proto, že časopis má ve věci ochrany osobnosti objektivní odpovědnost a je si plně vědom právních důsledků, které jeho počínání může mít.     

 

V září 2009 napsala Radana Menšíková

Článek "Zveřejňování fotografií pořízených na výstavě" vyšel v časopise Pes přítel člověka č. 11/2009 (str. 68)

All right reserved Copyright: JUDr. Radana Menšíková 2008 - 2017                                                                    JustLogin | Webové aplikace, design, hosting.