Je nás méně. Včera svým sourozencům zamával Elf a odjel s novou rodinou domů. Elf byl poněkud zaskočený, že tentokrát do auta nastupuje sám. Nebude ale bydlet daleko a slíbil nám, že určitě navštíví  své rodiče i nás ostatní. Elfovi jsme říkali Motýlek a je to chlapeček, který se první narodil a první od nás odcestoval. Už máme zprávy "z bojiště" a jsou skvělé! Statečný Elf fňukal jen asi pět minut po odjezdu z Hájemství, doma si hned všechno pěkně očichal a prozkoumal.  Na zahradě ovšem našlapoval hodně zlehounka, až to prý chvílemi vypadalo, že zapomněl chodit! Doma pak vyprázdnil misku, pohrál si a usnul... Děkujeme za novinky a zdravíme Elfa a jeho rodinu!

Máme tu další prventví: Esprit Royal už dokáže vyskočit na křeslo. Samozřejmě, že se tváří důležitě a připadá si velmi dospěle, ale nám to radost nedělá. Seskakování dolů rozhodně nelze doporučit jako správnou zábavu malých štěňátek a zakazovat něco šesti uličníkům se nemůže setkat s úspěchem, to se zkrátka nedá uhlídat. Naštěstí to zatím nikdo další nezopakoval, ale je jasné, že to je jen otázka času... Večerní usínání se nám po čertech protahuje, prckové mají snad nejvíc energie za celý den. Zatímco my klimbáme a těšíme se ho kanafasu, milá štěňátka řádí a hulákají ostošest.

Velké překvapení mne čekalo včera. Štěňátka spala v ohrádce, já jsem dělala něco v kuchyni a najednou za sebou cosi tichounkého zaslechnu: za mými patami seděl Earl Grey. Šla jsem se podívat na ohrádku, čekala jsem otevřená dvířka, lígr se občas pod otřesy tolika tlapek posune a stačí se do dvířek opřít; ale ne, všechno bylo OK, ten doveda musel ohrádku vysokou 60 cm přelézt! Poslední, kdo předvedl stejný kousek, byla Berna, nikdo z 11 štěňat vrhu "C" ani ze 7 štěňat vrhu "D" to nedokázal - v obou případech ohrádka zdárně plnila svou funkci vždycky až do odchodu posledního štěňátka. Milý Earl Grey byl spolu se všemi pěti sourozenci okamžitě přestěhován do ohrádky o třetinu vyšší - ti koukali, a těch hlasitých protestů!

Naši malí nezbedové  začali mnohem méně spát a jejich hlídání nám dává opravdu zabrat. Na co všechno se musí dohlédnout? Především aby se nestarali o šňůry, ve kterých vede elektřina; už celkem chápou, že pod psacím stolem nemají co dělat, ale spolehněte se na to, že. Včera jsme zjistili, že by už dokázali sundat ubrus, kdyby je to napadlo, což se zatím naštěstí nestalo. Také se dosud nikdo nevysápal na křeslo, což nás těší, skákání dolů je pro prcky hodně nevhodné. Hračky jsou už celkem okoukané, předměty v domácnosti jsou mnohem lákavější. Hodně oblíbená je krbová souprava, občas se někomu podaří něco shodit ze stojanu; to se pak všichni seběhnou a schůzují nad pohrabáčem, komici mrňaví.

Jak je to možné, prakticky přes noc se partička našich roztomilých štěňátek transformovala do tlupy pořádných výtržníků! Od rána do večera dělají jen tři věcI: baští, spí anebo se vymezují vůči sobě navzájem, a to pořádně hlučným způsobem! Kdybych jen mohla rozumět tomu, co to na sebe v jednom kuse chrlí za invektivy :). Nejvíc si to vysvětlují ve dvojicích, které se dávají dohromady ad hoc, nejde o nějaké uzavřené pakty o neutralitě či o útočení. Řeknu vám to na rovinu: začíná to být slušný mazec...