Prckové měli včera navečer rozchod a pořádně se vyřádili. Zak potom ani nečekal, až budou k spánku přeneseni do porodní bedny a ustlal si rovnou na koberci vedle kočičky. Jelikož je to kočka plyšová, ani s ní neměl žádný problém. K večeři jsme ho nebudili a nezdálo se, že by mu ta jedna porce nějak zvlášť scházela. Jako první totiž pokořil tříkilovou hranici a přestoupil do vyšší váhové kategorie než jeho sourozenci, tak alespoň dal ostatním šanci, aby se pokusili s ním srovnat krok.

A je to kompletní! Konečně nadešel čas, kdy všechna naše štěňátka mají nejen svá čísla zápisu do plemenné knihy, ale také svá oficiální jména, jak budou zapsána do jejich průkazů původu: první fenka = Francess Baby, druhá fenka = Fortuna Mia, třetí fenka = Fair Lady (Rufname Fellow), čtvrtá fenka = Florence Iris, první pejsek = Fortis Gene, druhý pejsek = Fenomen Zak.

Po včerejšku je jasné, která holčička bude mít ve svém průkazu původu jméno Francess Baby, je to naše bělostná první slečna. Včera se na ni byli podívat její budoucí majitelé a ujistili se, že princezna, která jim učarovala už od prvních fotografií, je pro ně skutečně ta pravá. Baby se bude mít, doma na ni totiž bude čekat velký "bráška" bernský honič! Na rozloučenou se se svými majiteli potěšila a přesvědčovala je, že bude překypovat srdečností a oddaností úplně stejnou, jako její maminka Bijou (ta si jako obvykle vzala do hlavy, že návštěva přijela hlavně za ní)...

Další naše holčička má jméno: včera si budoucí majitelé vybrali čtvrtou fenku; bude se jmenovat Florence Iris. Vlastně i ona byla vybraná už podle fotografií a při osobním setkání se ukázalo, že to byla správná volba. Štěňátka se předvedla ve všem, co jim už jde: pospala si, baštila z misky, baštila od maminky, i na hru došlo, nejvíc se předváděly naše tři grácie, druhá, třetí a čtvrtá holčička. Iris byla ze všeho toho producírování tak unavená, že příští krmení pro tvrdý spánek vynechala. Vzhledem k tomu, že je druhá v hitparádě, jen o malý krůček za vedoucím druhým chlapečkem, to nebyl žádný velký problém...

Štěňátka nám dospěla do stadia bernských miniatur, dnes už pozná úplně každý, ke kterému plemeni patří. Začínají baštit z misky poměrně kultivovaně, ale nic je nenutí si bříška pořádně naplnit, protože mamina má ještě mlíčko a to je přece jen to nejlepší na světě. Ještě se nám u žádných štěňat nestalo, že by prcky zaujaly granulky víc než kašička, ale u téhle partičky to tak funguje. Vtipné je, že Bijou, která normálně o granule okem nezavadí (natož aby je jedla), netrpělivě přešlapuje u mantinelu, co po štěňatech zbyde, a misku po nich vyluxuje, že bych ji snad ani nemusela mýt.