Deník štěňat

V Belgii u Obi

21.11.2013

Obi a Kanda

21.11.2013

21.11.2013

21.11.2013

21.11.2013

21.11.2013

21.11.2013

21.11.2013

Gent

21.11.2013

Gent

21.11.2013

Gent

21.11.2013

Gent

21.11.2013

Gent

21.11.2013

Gent

21.11.2013

Gent

21.11.2013

Gent

22.11.2013

Gent

22.11.2013

Gent

22.11.2013

Gent

22.11.2013

Gent

22.11.2013

Gent

21.11.2013

Ostende

21.11.2013

Ostende

21.11.2013

Ostende

21.11.2013

Ostende

21.11.2013

Ostende

21.11.2013

Ostende

21.11.2013

Ostende

21.11.2013

Ostende

21.11.2013

Bijou, Kanda, Bodie

21.11.2013

Bodie, Kanda, Bijou

21.11.2013

Kortrijk

Bylo to milé setkání po více než dvou letech. Kluci Sam s Noahem, kteří si o předminulých prázdninách s rodiči k nám pro malou Obi přijeli, za tu dobu vyrostli, ostatně Obi také. Kousek cesty od domu, kde rodina bydlí, se nachází cvičistě, to byl pro psy ráj. Obi hned našla společnou  řeč s Bijou, holčičky si padly do oka, byly by z nich báječné kamarádky. Kanda a Bodie byli nadšeni hlavně z běhání na volno, způsobných vycházek už měli oba po krk. Na návštěvě jsme byli odpoledne před výstavou, louka byla po deštích hodně podmáčená, umíte si představit, jak psi (a po pravdě nejen oni) vypadali. Očekávali jsme, že nezbyde než v hotelu dát našim třem výtečníkům lázeň, ale ti se tomu nečekaně vyhnuli. V pelíšku v autě tak šikovně povalovali a převalovali, že k našemu nemalému údivu vystoupili úplně v pořádku (bůh zaplať za krátkou srst berňáků)!

Když jsme u majitelů Obi pili kávu, holčička nám nosila ukázat pěkně jednu svou hračku po druhé a předváděla, jak se která používá, jestli se o ni máme přetahovat, případně jakým způsobem je třeba s míčkem odborně pohazovat, aby rolnička v jeho útrobách cinkala, bylo to legrační. S kluky má náramně dobré vztahy a vůbec je všemi milovaná.

Jediný problém Obi se jmenuje divocí králíci, za těmi se zkrátka vždycky musí rozběhnout, nemůže si pomoci. Jakmile si vyřídí, co potřebuje, vždycky se zase způsobně přiřadí ke své rodině :). Krásná a srdečná návštěva, bylo to prostě moc fajn.

Jinak jsme tentokrát v Belgii podle plánu navštívili universitní město Gent, kde jsem si z ničehož nic byla jistá, že tam nejsem poprvé. Ukázalo se totiž, že přesně vím, kde se nachází nábřeží Graslei, co je stará budova celnice atd... Můj muž nad tím kroutil hlavou a trval na svém: on v Gentu nikdy nebyl. Rozuzlení se dostavilo až po návratu domů při nahlédnutí do poznámek z našich cest - před šesti lety nás město, kterým jsme projížděli, zlákalo k procházce mimo připravený plán, což jsme úspěšně pozapomněli. Gentu v každém případě stojí za to věnovat více než letmou vycházku a my jsme tentokrát měli na jeho prohlídku času habaděj.

Pokud jde o Ostende, náš další cíl, tam nebylo místo pro žádné pochybnosti. Ostende navštívíme pokaždé, učaroval nám pohled na moře a lodě v přístavu. Ani tentokrát jsme si nenechali ujít fascinující procházku nábřežím podél mořské pláže. Fičel studený vítr, počasí neukazovalo právě vlídnou tvář, přesto jsme mohli ve vlnách pozorovat pár obratných surfařů. Bodie se urazil, že ho nechceme pustit mezi pejsky, honící se po pláži, ale byli jsme neoblomní.

Kortrijk, kde jsme tentokrát byli ubytováni po celou dobu pobytu (náš oblíbený hotel Broel zkrátka nemá chybu), jsme prakticky viděli jen v jeho noční variantě, ale i tyto procházky byly kouzelné a užili jsme si je s notnou nostalgií před každým návratem do hotelu. Klidně bychom tam byli pobyli déle, ale nedalo se nic dělat, povinnosti čekaly, tak zase někdy příště!

« Zpět