Tak už tu je předzvěst loučení. Jak budoucí majitelé jezdí za svými štěňátky, už se nám začíná plnit kalendář odjezdu. Vždycky to domlouváme tak, aby v jeden den odjíždělo jen jedno štěňátko. Někteří majitelé jedou z velké dálky a nemohou předem přesně vědět, kdy dorazí. Chceme, aby nebyl kolem toho žádný stres a na všechno bylo dost času, tak jsme zavedli toto pravidlo. Štěňátka odrostla dětským střevíčkům a natrvalo opustila porodní bednu. První noc v ohrádce byla klidná, jen jsem musela dojít pustit maminku za nimi, aby je nakrmila o druhé hodině, jak jsou zvyklí. Do porodní bedny se za nimi dostala sama, ale stejně jsem je měla v dosahu a o všem, co se šustlo, jsem věděla, takže pro mne to prakticky není žádná změna...

Tak naše holčičky už vědí, kde budou žít, až opustí svou maminku, brášky a nás. Jedna beruška se určitě chystá na výstavní kariéru, jistě jí to ve výstavním kruhu půjde stejně dobře, jako rodičům. Loučení sice ještě na pořadu dne není, ale výbava se pomalu skládá do batůžků. Prckové jsou čím dál samostatnější a každým dnem připravenější na život bez nás, což pozorujeme s nostalgií. Ach jo, tak si ty tři týdny ještě pěkně společně užijeme!

Dnes je sobota a našim štěňátkům začíná první návštěvní víkend. Návštěvy budou nejen vybírací, ale i mazlící. Uvidíme, jak si budou miminka užívat nových náručí, zatím znají jenom ty naše. Pro nás bude tento víkend dokonce prodloužený, protože jedna návštěva přijede ještě v pondělí. Už se na všechny moc těšíme, jsme rádi, že prckové budou mít tak bohatý zážitkový program, nudit se rozhodně nebudou!

Zdá se, že s kašičkou nám to jde velmi dobře, šmakuje jim. Štěňátka ji dostávají dvakrát denně, dopoledne a odpoledne. Ještěže z doby, kdy naše Hispánka měla jedenáct potomků, máme dvě velké misky pro celou partu strávníků. Kaše jim tak chutná, že jsou zbrklí, strkají se a jedna miska pro všechny nestačí, přestože v klidu by se kolem snadno vyskládali. Už to není jako poprvé, kdy celou akci zvládli v naprosté čistotě. Jakmile se objevím s miskami v ruce, netrpělivě pobíhají a posléze se v misce pokaždé někdo vymáchá. Na závěr musí přijít ke slovu mokrá žíňka a ručník. Nazrál čas, abychom se posunuli dál, zkusíme to s granulkami. Ovšem maminka se svým mléčným hospodářstvím bude zcela jistě nadále vítaným zdrojem potravy... 

Máme za sebou veselou noc. Štěňátka, uložená ke spánku do porodní bedny, měla záchvaty protestů. To, že tam mají větší komfort na spaní a nic je neruší, příliš neoceňovala, zato skutečnost, že nevidí okolo sebe jako z ohrádky, jim připadala hooooodně důležitá. Ať už byla maminka s nimi v porodní bedně, nebo na svém lehátku vedle, věčně si někdo stěžoval. Chodila jsem je chovat. na to si potrpí. Když se jakž takž zklidnili, nasáčkovali se všichni do kennelky, ve které mají uklizené hračky, a usnuli. To asi bylo báječné pohodlíčko, spaní na hromadě hraček.