Bernský týdeník

---

Expedice Celje

03.10.2010

03.10.2010

 

 

...odváželi psy, co s námi necestovali, do hotelu; ve čtvrtek ráno jsme pak s Bijou a Kandou vyrazili na cestu. Ubytování jsme měli zajištěno na farmě, která se kromě ekologického zemědělství věnuje i agroturistice, a jejíž poloha byla pro nás excelentní. Speciální výstava se totiž konala na jiném místě než výstava evropská a my jsme bydleli na půli cesty mezi Celje a letištěm Slovenj Gradec.

Večerní setkání s přáteli bylo moc milé (v naší výpravě byli ještě slovenští čuvači z Tatranské Perly a silky terrieři ze Silk of Bohemia), majitelka farmy Urška paní Topolšek nám prostřela přímo královsky, a jak nám s oprávněnou hrdostí vysvětlila, dočista všechno, co se na stole nacházelo, bylo z vlastní produkce.

V pátek po stejně úžasné snídani někteří z nás vyrazili směr Celje (čuvači začínali až odpoledne). Popřáli jsme hodně štěstí hvězdě juniorhandlingu půvabné Kačence Navrátilíkové (účinkovala po všechny výstavní dny a zatraceně jí to slušelo) a rozprchli jsme se ke svým kruhům.

Dvě milá setkání jsme absolvovali hned po ránu; přišli nás pozdravit naši čtenáři z Finska, kteří náš web objevili po seznámení s Carbonadem Bohemia Hill (Oiva); jeho novou vlastí je totiž právě Finsko. Překvapená skupinka Portugalců si vyžádala náš kalendář, aby potěšila dárečkem svého kamaráda (na fotografii se světovým vítězem 2009 Bandiérem Syrinx Bohemia je i rozhodčí pan Louis Catalan z Portugalska), no řekněte, není ten svět fakt malý ?!?!

"Náš" pan rozhodčí působil dost nepřístupným dojmem, dění v kruhu před naším nástupem nedávalo moc důvodů k optimismu, ale co naplat, když přišel čas, šli jsme na to. U Kandy člověk nikdy neví, pro jaký způsob prezentace se rozhodne. Po úvodním veleskoku běžela za frolíkem, naše instruktorky z výstavní školičky by nás nepochválily, ale pan rozhodčí neprotestoval. Bijou po celou prezentaci zuřivě házela hlavou ze strany na stranu, vypadalo to na náhlé nepříjemnosti v uších, ale po kontrole i pan rozhodčí uznal, že jí nic není, nicméně svůj výkon tím rozhodně nevylepšila. Naštěstí to nemělo vliv na výsledek; větší ambici, než dosáhnout na titul evropského junior vítěze, jsme přirozeně neměli ani ve snu.

Speciální výstava se slovenským čuvačům protáhla, takže u večeře jsme se najednou všichni nesešli, ale Kačenka měla veliký úspěch (byla ve velmi úzkém výběru), nádherně zářila a když mne ujistila, že takhle milá je skutečně pořád, opět jsem zalitovala, že mám "jenom" kluky.

V sobotu jsme měli speciální výstavu, která byla také docela důležitá, protože kdo zopakoval úspěch z výstavy evropské, mohl získat titul slovinského šampiona, u nás se to týkalo Bijou. Obávala jsem se jejího výkonu, nebyla vydováděná, ale odpočatá také ne, protože skoro celý předešlý den strávila v kennelce na výstavišti, jeden se nevyblbne, ale ani toho moc nenaspí...

S Kandou jsem si tentokrát moc starostí nedělala, o nic vlastně nešlo, a byla jsem překvapená tak masivní chválou z úst pana rozhodčího (jsem si moc dobře vědoma rezerv v jejím předvedení). Bijou byla skvělá a měla to "v paži". Po svém předvedení v kruhu fandila  kamarádce Muffin a povedlo se! Šikovná Muffinka získala BOB! Ač jsme to původně neměli v úmyslu, zůstali jsme na závěrečné soutěže; s majiteli Muffin plyne čas příjemně a kdo ví, kdy se zase uvidíme...

Původně jsme si ani neuvědomili, že by do Ehrenringu měla nastoupit i Kanda. Naštěstí jsme se včas vzpamatovali, protože rozhodčí pan Slavko Žlebnik ji poslal na bednu, a rovnou na stupínek nejvyšší!

Naše expedice Celje sice skončila o den dříve, než bylo plánováno, kvůli pracovním povinnostem jsme nemohli zůstat na závěrečné oslavy na farmě Urška, ale Kanda nás svým úspěchem za tento nedostatek náležitě odškodnila. Doma všichni ochutnali granulky, které jim vysoutěžila, a přestože naši mlsní berňáci jsou vyznavači stravy BARF, nijak se neošklíbali.

 

Radana Menšíková, 3.10.2010 

 

« Zpět