V pátek jsme zavítali do Kadova, kde žije Meiry dcera Habbiela. S sebou jsme kromě její maminky vzali i babičku Bijou a věkem příbuznou Fanynku, ostatně ty dvě se znají už od Habbielky narození. Bibi byla zprvu zaskočená množstvím pejsků (dohromady se jich sešlo sedm!), Fany si zase musela zvyknout na nové lidské tváře. Na Meiře bylo znát, že by klidně šéfovala i zde, kdyby jí to ovšem někdo baštil. Psi byli tak vydovádění, že naše holky nás po večerce klidně nechaly při vínku posedět s Habbielky rodinou. Měli jsme příležitost se seznámit i s koníky, které v Kadově chovají, a obdivovat něco z trofejí, které  Lucka získala na nejrůznějších soutěžích. No, na první pohled se pozná péče a láska, krása to byla, děkujeme!

Tak nám psala Habonka. Jak víte, má doma starší jako sestřičku Gretku. Ta pochází z Polska, z chovatelské stanice Cervarius, stejně jako Bodie, tatínek Habone. Takže rodina. Holky se spolu mají náramně a představte si, že Habone je od paní majitelky velice chválená! Jednak je milá a přítulná, moc ráda se mazlí, hlavně na klíně, a taky je poslušná. To nás opravdu mile potěšilo, protože dokud byla Habone u nás, byla nejhlasitější ze všech sourozenců a věčně proti něčemu protestovala. A najednou je z ní poslušná holčička. Zdravíme obě děvčata a těšíme se na další skvělé zprávy!

Velkou radost nám udělal tenhle pozdrav z Bretaně. Milan (Effect Gambit Bohemia Hill) je právě se svými majiteli na dovolené a jak je vidět, moc pěkně si to užívají. Pro nás má tenhle obrázek v sobě zároveň velký kus nostalgie; před mnoha lety jsme měli v Bretani společně se synem a snachou zařízenou dovolenou v najatém domku blízko moře, ale tahle cesta se nakonec neuskutečnila. Překazily mi to povinnosti v zaměstnání (konkrétně legislativní smršť), ale ukázalo se, že to byla klika: snacha Bára právě během doby, co jsme měli být pryč, nastoupila do nemocnice kvůli rizikovému těhotenství s Matyášem (vnoučkovi už bylo osmnáct). Honem zpátky k Milanovi - miláčku, krásně si to užij a děkujeme, že sis vzpomněl na maminku Bijou!

Konečně došlo na dlouho plánovanou návštěvu u Elfíka. Byli jsme moc zvědaví na jeho synka Axwella, který už začal sdílet společnou domácnost s tatínkem. Bohužel s námi nemohla jet Fanynka, komplikací bylo, že právě má své dny. Raději jsme nebrali žádnou náhradu, naši dospěláci (Fany je pořád štěně, i když v čerstvě dospělém těle) nejsou na štěňata příliš zvědaví, jak jsme si ověřili, když tu měla svou rodinku naše Meira. Večer s přáteli jsme si báječně užili a těšíme se; hned jakmile se stane Fany způsobilou k přijímání pánských návštěv, oba kluky, taťku se synkem (i jejich majitele) přivítáme u nás! 

Před dvaceti lety se narodil náš první bernský honič Abax od Vrchlického potoka (Larry). K nám přišel jako tříletý, všechno jsem to popsala tady, k tomu není, co dodat... Deset let, po která jsme měli tu čest, že žil s námi, patří k tomu nejkrásnějšímu, co nás v životě potkalo. Není dne, kdy bychom na něj s láskou nevzpomínali, není dne, kdy by se nám po něm nezastesklo. Leroušku, děkujeme za všechno, moc nám chybíš...