Prezentace na výstavách

---

Krajská výstava Dog Show Rybníky 6.9. 2008

06.09.2008

06.09.2008

Rozhodčí: Ubrová Libuše (CZ)

Zjara na výstavě v Litoměřicích jsme si povídali s panem Richardem Trávníčkem, který nás seznámil s novinkou v českém výstavním kalendáři a jako ředitel výstavy nás na ni pozval. V sobotu jsme se tedy vypravili na 1. ročník krajské výstavy do Rybníků u Dobříše. Výstavy se zúčastnili dva představitelé naší výstavní stáje a rozhodně nás nezklamali..

Odjížděli jsme po páté hodině a Abaxovi se ani trochu nezamlouvalo tak brzké vstávání. Slíbili jsme mu, že v autě může své psí sny dospat, tak po chvíli přemlouvání přešel z pelíšku stálého do pelíšku mobilního. Alabastr pokukoval nedůvěřivě (jsme spolu domluveni, že mu nějakou chvíli dáme s výstavami pokoj), ale tohle byl jiný případ: pozvání dostal právě on.

K místu konání výstavy vedla poměrně dlouhá cesta z panelů a ráno to poněkud vázlo: cesta byla široká tak na jedno auto (alespoň nemohli vynikat dovedové, kteří jsou zvyklí všude předbíhat) a mezi tím ještě pochodovali pěší. Příjezd byl slabším místem akce a jelikož zvědavost vylákala na výstavu úctyhodný počet vystavujících (přihlášeno bylo 698 psů!), bylo to znát.

Veterinární kontrola probíhala cestou na parkoviště, takže u pokladen to šlo hladce. Každý přihlášený pes dostal kromě svých desek igelitku s vzorky krmení. Odebrali jsme se k našemu kruhu č. 5 a poblíž jsme klukům rozbalili stan. Abax ihned zaujal pozici klubíčko, ale Alabastra jsem nemohla nechat zaparkovat, je pak obtížné jej zvednout a přemlouvat k nástupu do kruhu.

Hned za naším kruhem byla ohromná louka a na této straně nebyl kynologický areál ohraničen; mnoho vystavovatelů si tu hrálo a pobíhalo se psy a my s Bastíkem jsme se mezi ně zařadili. Basty se srdečně zdravil s pejsky všech velikostí a být po jeho, mohlo u toho klidně zůstat. Ovšem bylo třeba si také očichat výstavní kruh; kruhy byly prostorné, jejich území vytýčeno na zemi položenými kmínky a větvemi; bylo třeba se soustředit, aby člověk při procházení mezi kruhy do některého nezabloudil.

Začátek se mírně opozdil, příjezd vše trochu komplikoval. Moderátor varoval, aby si vystavovatelé hlídali psy, že nám na uvítanou zahrají dudáci (The 1st Czech Pipes and Drums). Hned jsem Alabastra odvedla na louku, aby ho hluk neotrávil, ale žádný rámus se nekonal, bylo to dobré.

Paní rozhodčí měla kromě bernských honičů na starosti mopse (3), krysaříky (25), pudly (2), yorky (26) a kavalíry (26), takže slušná porce. Když už jsme u posuzování, přizváni byli rozhodčí z pěti států (CZ, SK, FIN, H, PL), což jsme kvitovali, na krajské výstavě se s tím člověk jen tak nesetká.

Počasí bylo slunečné a s přibývajícími hodinami nastoupilo vedro. My jsme ale měli již posouzení za sebou, zahajovali jsme; pro nás to tedy až tak náročné nebylo. Abax s Alabastrem se před sluncem ukryli ve svém stanu a dokonce odmítli se mnou jít pro klobásky, prý ať jim je přinesu.

Pořadatelé byli zaskočeni množstvím přihlášených psů, ale s ohledem na propagaci, kdy slibovali, že pohár obdrží úplně všichni posouzení psi, není se zase až tak co divit, pohár je pohár (pokud jsem si všimla, právě tato okolnost byla velikým lákadlem). A nešlo o nějaký jednotný model pohárku, na každém bylo pěkně vyznačeno, za co jej účastník obdržel a za poháry určené pro vítěze soutěží by se nemusela stydět ani výstava daleko většího kalibru.

Do závěrečných soutěží postupovali vítězové tříd a krajští vítězové; oba naši psi se tedy kvalifikovali. Čekala nás však poměrně dlouhá cesta a smečka byla sama doma, hlídání nám ani tentokrát nevyšlo, tak jsme museli vyrazit na zpáteční cestu ještě před odpoledním programem.

Musím konstatovat, že pořadatelé výstavy měli dobrý nápad akci zorganizovat a zvládli to na jedničku, paní Ing. Chlan a celému výstavnímu výboru se sluší poděkovat. Skvělý je i příjezd po dálnici, ze které to je tak tři čtyři kilometry. Na mne osobně má doslova magický vliv slušné zacházení a zde jsem nemusela mít ani maličkou výhradu: všichni (pořadatelé i spolupracovníci výstavního výboru) byli zdvořilí, usměvaví a vstřícní, bylo vidět, že mají z akce radost a velký zájem, aby se vystavovatelům líbila.

Dozvěděla jsem se i jednu perličku: jednoho vystavovatele ráno rozezlila fronta při příjezdu natolik, že se dostavil k panu řediteli s nápadem, ať mu vrátí peníze, že jede okamžitě domů. A co myslíte? Ředitel výstavy nehnul brvou, sáhnul do šrajtofle a s úsměvem mu výstavní poplatek vrátil. Osobně si myslím, že pokud pán odjel, připravil se o hezky strávený den, jeho škoda.

Ocenili jsme několik dobrých nápadů: již zmiňované poháry, které obdrželi opravdu všichni, vstupní list jste mohli mít jednoduše elektronicky, pokud jste projevili zájem. S výstavou bylo spojené setkání příznivců kernteriérů (konalo se druhý den, ubytování zájemců bylo zajištěno), na kterém proběhl kurs trimování vedený zahraniční paní lektorkou, český překlad byl k dispozici.

Pokud ještě nemáte program na první zářijový víkend roku 2009, poznamenejte si tuto výstavu; pořadatelé uvažují o tom, že by mohla dvoudenní.

Radana Menšíková, 6.9. 2008

« Zpět