Credo žije v Rakousku a jeho hlavní životní náplní jsou lovecké aktivity. Několikrát se proběhl ve výstavním kruhu a měl úspěch (na mezinárodní výstavě v Klagenfurtu získal dokonce umístění BIG V), ale v lese se cítí přece jen nejlépe. Credo nám poslal své aktuální fotografie, tatínek Bandiére se v jeho exteriéru nezapře. Stejně jako majitelé Creda i my bychom si přáli se setkat, ať už na výstavě nebo na nějakém šikovném výletě. Zdravíme Creda a těšíme se!

Bráškové Czardas (Coral Bohemia Hill) a Giacomo (Camarade Bohemia Hill) mají společné, že jsme s nimi v osobním kontaktu. Czardase potkáváme ve Švýcarsku na klubových výstavách, které poměrně pravidelně navštěvujeme. Jak známo, Czardas je úspěšný jak ve výstavním kruhu, tak v loveckých disciplinách a máme z něj stejnou radost, jako majitelé Marianne a Peter. Giacoma navštěvujeme, jak jen je to možné, s jeho majiteli si máme vždycky co vyprávět a moc rádi chodíme na společné vycházky; Giacomo totiž bydlí v moc krásném prostředí. Spolu s rodiči Hispánkou a Bandiérem a se sestřičkou Kandou oba kluky pozdravujeme a těšíme se na další setkání!

Czari a Candida (Kanda) si byly od narození velice podobné; zatímco Czari odcestovala do Holandska za starší sestrou Blossom, Kanda zůstala doma. Czari později změnila majitele a dostala se do těch správných rukou. Nyní se z Czari stala zodpovědná chůva. Miminko je její nejdůležitější starostí a je prakticky nemožné ji zastihnout jinde než u postýlky, od které se hne jen v případě, že ji opouští miminko. Na další fotografii jsou Czari a Kanda spolu, potkaly se totiž, ještě jako štěňátka, ve výstavním kruhu na klubové výstavě ve Švýcarsku v Langenthalu. Czari je velký mazel své současné majitelky a Kanda je největší mazel můj (a musí to všem neustále dokazovat). Máme v plánu pořídit zase fotografii, na které budou tyhle dvě sestry spolu, a letos to vypadá dost slibně! Zatím Czari srdečně zdravíme a jsme na ni opravdu hrdí!

Oiva oslavil narozeniny lepší baštou, ale protože narozeninový pátek byl běžný pracovní den, největší část oslav, to znamená program, z kterého měl Oiva zvlášť velkou radost, se konala až o víkendu ve víkendovém domě.Oiva byl v lese na lovu zajíců.a byl také pozván jedním farmářem na lov v jabloňovém sadu. Zajíci totiž nejsou u farmářů oblíbeni, protože ničí ovocné stromy. Oiva měl s sebou své přátele. dva bígly. Jak je vidět na fotkách, den si opravdu užili. Oiva je zcela zdravý a touto dobou je velice šťastný, protože lovecká sezóna byla velice úspěšná. Majitelé jsou s Oivou velmi spokojení, jsou fascinováni jeho úžasným hlasem a krásným exteriérem. Těší se na mnoho dalších spokojených let, které si s Oivou ještě užijí. Zdravíme do Finska a Sonje a Terovi děkujeme za péči a lásku, kterou u nich Oiva má.

Včera ráno jsme se mohli opět zaradovat z čerstvého sněhu. Kalinka byla tak očividně natěšená, že jsme vycházku do lesa nijak neodkládali a vyrazili, jen co se rozednilo. V lese jsme byli samozřejmě první, cesty nebyly vyšlapané, byla to paráda. Tahle dvojice (Kalinka a Aristo) je tak závislá na mém pamlskovníku, že je není potřeba nijak zvlášť sledovat; pobíhání mezi stromy pro ně rozhodně není zajímavější aktivitou, než běhání si pro odměnu za příchod i bez přivolání. Chvílemi to vypadalo, že Kalina si vycházku spletla se svačinkou v pohybu Doma jsme byli podrobeni obvyklé pečlivé kontrole, při které zbytek smečky vždycky dostane piškoty, které zbyly, tentokrát to věru byla chudá výslužka...