H E I S S E N E U I G K E I T ! CELER CERVARIUS (BODIE) = WORLD WINNER + HUNGÁRIA JUNIOR CHAMPION!
U n s e r e E r f o l g e - T i t e l :
4x World Winner, 4x Champion International d´Exposition, 14x Champion, 4x Juniorchampion, 2x Veterán Champion, 3x I.BIS -Best Puppy, II. BIS - Best Veteran, I. BOG, II.BOG, IV.BOG,
Jako ve všem ostatním, liší se naše holky i ve vztahu ke svému dospívání...
První hárání Zlatíčka Hispánky přišlo dočista nečekaně - bylo jí teprve osm měsíců; avšak průběh byl standardní a trvalo obvyklý počet dní. Hispánka se chovala naprosto normálně, nic moc to neprožívala, její nároky na naši pozornost se nezměnily a dá se konstatovat, že zůstala prakticky stejná (jen si chvílemi okusuje nehty, což ji naučila Cali). Jinak je stále stejně milá, dětská, skotačivá: honí se se psy po zahradě, štěká na sousedy (nejlepší je strašit za plotem, když jde kolem mateřská škola nebo maminka s kočárkem, to je panečku správná převaha!), zlobí želvu (největší legrace je převalit ji na záda a pozorovat, jak se ta chudinka snaží).
Úplně jinak to bylo s Kalinkou; ta na nic nespěchala a naplánovala si to tak kolem jednoho roku a první hárání pěkně protahovala (nakonec jsme se dopočítali přes pět týdnů). Byla přirozeně pod lékařským dohledem (máloco miluje tak, jako návštěvy u veterináře) a po celou tu dobu se tvářila veledůležitě. Pro Abaxe to znamenalo separaci, ale stěžoval si minimálně, jen když ho hormony přepraly, to nastal skutečný koncert. Kalinka byla pěkně náladová: nad Hispánčinými hrátkami ohrnovala nos (vždycky na ni upřela nevěřícný pohled "blázníš, mám přece své dny"!) a neustále se dožadovala zvýšené pozornosti - několikrát za hodinu se přišla ujistit, že ji máme pořád stejně rádi (a museli jsme s ní zacházet jako s miminkem).
Když to nekonečné období skončilo, oddychla jsem si hlasitě, byla bych to již nevydržela ani o deset minut déle, zatraceně ráda jsem smečku zase sestěhovala dohromady. Cali je fakt jiná: venku smečku moc nevyhledává, zpravidla si sama operuje ve vzdáleném koutě zahrady a hledí do dáli, jakoby vyhlížela prince. Vůbec nestojí o honičky a Hispánčino pošťuchování. Ta začala být vděčná za každou chvilku, kdy se Abax zapomene a blbne s ní. Jsou to ovšem chvilky poměrně vzácné a my si jich musíme důsledně jako nevšímat: jakmile Abax ucítí něčí pohled, bleskurychle všeho nechá a jde dělat odpočívajícího pána v nejlepších letech. S Hispánkou se mají nesmírně rádi a často spolu odpočívají, jsou to naše hrdličky.
Radana Menšíková, 17.6. 2005
All right reserved Copyright: JUDr. Radana Menšíková 2008 - 2017 JustLogin | Webové aplikace, design, hosting.