Bernské povídání

Volný pohyb psů

11.07.2013

Obecně závazná vyhláška obce

Obec nemůže vydávat vyhlášky, kdy a jak se jí zachce, nýbrž musí postupovat podle zákona; může vydat obecně závaznou vyhlášku v případě, že ji zákon k takovému opatření zmocňuje a od tohoto zmocnění se nesmí odchýlit.

Kdy tedy obec může v tzv. samostatné působnosti obecně závaznou vyhlášku vydat? Nás bude zajímat jednak zákon o obcích a jednak zákon na ochranu zvířat proti týrání (v každé vyhlášce je uvedeno, na základě kterého zákonného ustanovení se vydává).

Zákon o obcích

Podle § 10 písm. a) až d) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, obec může obecně závazné vyhlášky vydávat v těchto případech:

• k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku,
• pro pořádání, průběh a ukončení veřejně přístupných podniků kulturních a sportovních; v rozsahu nezbytně nutném k zajištění veřejného pořádku obec může stanovit určité podmínky pro pořádání takových podniků,
• k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně a k užívání zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti, a
• v případě, že tak stanoví zvláštní zákon (tzn. některý jiný zákon než zákon o obcích výslovně praví, že určité konkrétní záležitosti je obec oprávněna upravit vyhláškou).
  

Zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku

Obec může stanovit, které z činností, jež by mohly buďto

a) narušit veřejný pořádek v obci anebo

b) být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku,

lze vykonávat výhradně na místech a v čase, které určí obecně závazná vyhláška; obec také může stanovit, že na určitých veřejných prostranstvích v obci jsou některé činnosti, jež splňují požadavky uvedené v písm. a) nebo b), úplně zakázány.

Podle zákona může obec vyhláškou vydat přehled veřejných prostranství, kam můžeme se psem jít pouze na vodítku, ovšem aby záležitost byla se zákonem o obcích v souladu, nemůže být stanoveno, že volné pobíhání psů se zakazuje úplně všude, neboli že na celém území obce musí být pes veden na vodítku. Zákon totiž neříká, že předmětné činnosti mohou být zakázány na celém území obce, ale pouze na některých (tzn. v obecní vyhlášce konkrétně vyjmenovaných) veřejných prostranstvích v obci.

Předně je nutné uvést, že obec takovou vyhlášku vydat může, ale nemusí; pokud tedy nevydá vyhlášku, kterou na svém území reguluje venčení psů, nemůže být nikdo (např. za venčení psa bez vodítka) sankcionován.

Ochrana čistoty v obci a obecní veřejné zeleně

Omezující ustanovení ve vztahu ke psům může obsahovat také vyhláška obce vydaná k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, veřejné zeleně (tzn. zeleně v zástavbě i ostatní veřejné zeleně) a k užívání zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti. 

Zákon na ochranu zvířat proti týrání

Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, je tím tzv. zvláštním zákonem (viz výše) a v ustanovení § 24 odst. 2 stanoví, že obec může obecně závaznou vyhláškou upravit pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranství a vymezit prostory pro volné pobíhání psů.

Opět záleží na rozhodnutí obce, zda takovou vyhlášku vydá anebo nevydá. Jestliže vyhlášku vydá a stanoví, že na veřejných prostranstvích je nutno vést psa na vodítku, musí zároveň vymezit území, na které se zákaz volného pohybu psů nevztahuje, tzn. určit, kde je volný pohyb psů možný.

Sankce

Podle ustanovení § 48 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, lze za porušení obecně závazné vyhlášky obce ve věcech místních záležitostí veřejného pořádku lze uložit pokutu až 3 000 Kč.

Za porušení obecně závazné vyhlášky vydané k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, veřejné zeleně (tzn. zeleně v zástavbě i ostatní veřejné zeleně) a k užívání zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti lze uložit pokutu do 30 000 Kč (§ 46 odst. 3 zákona o přestupcích).

Zákon na ochranu zvířat proti týrání obsahuje v ustanovení § 27 odst. 10 písm. c) vlastní sankci za nesplnění povinnosti stanovené vyhláškou obce vydanou na jeho základě; touto sankcí je pokuta až  50 000 Kč (to je její horní hranice!).  Tomu rozumějme tak, že uvedenou částku je možné uložit jako pokutu ve zcela mimořádných případech, rozhodně to neznamená, že za nevedení psa na vodítku zaplatíme 50 000 Kč (toto nepřípustné zjednodušení má s pravdou pramálo společného).

Základním účelem stanovení sankce není represe, ale prevence, takže  m o ž n o s t   vysokou pokutu uložit má vést k lepšímu dodržování stanovených pravidel. Při určování výše pokuty se musí postupovat podle principů přestupkového práva, tzn. přihlíží se ke způsobu spáchání přestupku, k jeho závažnosti, k době trvání, k okolnostem, za jakých byl spáchán, k následkům protiprávního jednání atd.

Je nemyslitelné, aby někdo za to, že ojediněle nemá psa připnutého k vodítku, měl platit 50 000 Kč! Na druhé straně je třeba mít na paměti, že se může stát jiný případ: majitel soustavně nemá psy zabezpečené proti úniku, přičemž jejich volný pohyb může mít nepříjemné následky, vznikne škoda… pak se asi lze k vyšší pokutě přiklonit.

Bloková pokuta

Uložit pokutu v blokovém řízení lze pouze v tom případě, že přestupek je spolehlivě zjištěn a osoba obviněná z jeho spáchání souhlasí jak s tím, že se přestupku dopustila, tak s řešením věci v blokovém řízení. Pokud je záležitost takto vyřízena, je to řešení konečné, následně s tím nic neuděláme, žádné odvolání nepřipadá v úvahu!

Nesouhlasíme-li s tímto druhem vyřízení, tzn. jsme-li  přesvědčeni o své nevině, rozhodně nemůžeme být k zaplacení blokové pokuty nuceni. Přestupek bude postoupen k vyřízení správnímu orgánu a ten ve věci rozhodne. Je-li ovšem spáchání přestupku řádně prokázáno, sankce bývá zpravidla vyšší než sazba blokové pokuty a věc prodraží i uložená povinnost hradit náklady řízení.

Když se vyhláška nepovede

Pravomoc zastupitelstva obce vydávat obecně závazné vyhlášky primárně vyplývá z ustanovení čl. 104 odst. 3 Ústavy České republiky. Pokud se vyhláškami ukládají povinnosti, je nezbytné respektovat čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, tzn. povinnosti smějí být ukládány výhradně na základě zákona a v jeho mezích.

Přirozeně se může stát, že obecně závazná vyhláška obce má právní vady, že odporuje zákonu. Máme-li v tomto smyslu nějaké pochybnosti, můžeme se obrátit na krajský úřad; ten obsah vyhlášky posoudí a dojde-li k názoru, že se skutečně jedná o rozpor se zákonem, vyzve obec k nápravě. Nezjedná-li město nápravu do 30 dnů, navrhne krajský úřad Ministerstvu vnitra pozastavení účinnosti této obecně závazné vyhlášky. V případě potřeby zruší platnost vyhlášky obce Ústavní soud ČR. 

 

V červenci 2013 napsala JUDr. Radana Menšíková

Článek „Vyhláška o pohybu psů“ vyšel v časopise Pes přítel člověka č. 9/2013 (str. 43).