Bernské povídání

EXPO CAC 2014 Landshut

21.01.2017

21.01.2017

21.01.2017

21.01.2017

21.01.2017

21.01.2017

21.01.2017

O to větší událostí je jednou ročně Švýcarským klubem honičů pořádaná výstava. Letošní, konaná 17. května v parku na zámku Landshut, byla součástí projektu "Lovecký pes - pomocník a přítel". Dovolte, abych vám přiblížila opravdu příjemnou a srdečnou kulturní akci, stejně jako expozici zaměřenou na lov a loveckého druha.

Od prvopočátku dostanete konkrétní pocit, že se čekalo jen na vašeho psa. Potvrzení přihlášky nikdo neprovádí, počítá se s vámi. Na místě sice předložíte pas pro kontrolu provedeného očkování, ale pak zdejší veterinář vašeho psa prohlédne pečlivě jak před startem středně těžkého saňového závodu v Kanadě. Po nástupu do kruhu se na vás sice usmějí, ale víc si vás nikdo nevšimne. Jde o psa, ne o půvaby na druhém konci předváděčky. Ke psu se doslova vrhne tříčlenný sbor odborníků s upřímným zapálením. Živě spolu diskutují, volně přecházejí do několika různých jazyků, vzájemně si oponují, psa neustále hladí, prohmatávají, přeměří mírou a po asi 20ti minutách odcházíte s posudkem minimálně na půlku strany. formátu A4. Na elegantní předvedení profesionálů maskující nějakou tu chybku zapomeňte, tady nikoho rohlíkem neopijete. Můžete si být jisti, že pokud je váš pes i "jen" dobrý (nebo i horší) nikdo se nijak nedívá přes prsty. Ve mně osobně zůstal vyloženě kladný pocit srdečného přístupu, spojený s nabytou jistotou, že tohle bylo posouzení skutečnými znalci plemene. A věřte, že jako "služebně" nejstarší člen Klubu chovatelů švýcarských honičů v ČR, po 17ti letech s bernskými honiči a řádce výstav, včetně těch nejvyšších, si tohle tvrzení mohu dovolit pronést. 

Opravdu nejvíc mne potěšil přístup. Žádné "další, na řadu, honem, honem", neřku-li arogantní chování. A přesto vše běželo naprosto hladce, přirozeně a rychle, do oběda bylo hotovo ve všech čtyřech kruzích. Stalo se, že jeden z vystavovatelů v našem kruhu nenastoupil, zkrátka se nedostavil. Rozhodčí se začal vyptávat, co se s ním stalo, kde je. Pak vyšel mimo kruh a ne zrovna krátkou dobu vyvolával číslo chybějícího v různých jazycích (což mi připomnělo vtip o švýcarských kelímcích na jogurt, které musí zvětšit, aby se na ně vtěsnal popis produktu ve čtyřech řečech, inu, internacionální zem). Byl to nehraný zájem nejen o stav člověka, ale i smysl pro povinnost, snaha využít předplacenou službu. Další výtečnou "předplacenou službou" byl oběd. Podle sehranosti a všeobecné spokojenosti odhaduji, že několik let probíhá praxe jakési pojízdné polní kuchyně, ze které všem chutnalo. Jídlo a pití splňovalo i u nás módní vlnu regionálních produktů. Člověk by poseděl v přátelském hovoru i déle, ale začal odpolední program.

Švýcarští honiči mají čtyři barevné varianty, které se nemísí a na výstavách se posuzují jako samostatná plemena. Podle katalogu bylo přihlášeno 17 bernských, 22 luzernských, 25 jurských a 5 švyckých honičů, ze kterých byli vyhlášeni a v kruhu pocty prezentováni nejlepší pes a nejlepší fena za každou variantu. Zlatým hřebem takové chovatelské akce bývá předvedení chovatelských skupin. Skupina rozhodčích hodnotí ve třech kritériích nezávisle čísly jako při tanci: vyrovnanost chovu, odpovídající typ standardu a vlastní předvedení. Především u populárních jurských honičů bylo opravdu na co se dívat. Sponzoři byli štědří, ale to stále ještě nebylo vše. Pomyslnou třešničkou na dortu byla pro vystavovatele zdarma prohlídka vlastní expozice zámku zaměřeného na divoká zvířata a lov v nejhornatější zemi Evropy.

Důstojnější kulisu pro výstavu loveckých psů než park se vzrostlými stromy, protkaný systémem kanálů s křišťálovou vodou a romantickým zámkem zrcadlícím se ve vodním příkopu si snad ani nejde představit. Zámek Landshut v Utzenstorf, kanton Bern, je švýcarským muzeem zvěře a lovu. Vedle seznámení se specifickou faunou velehor přibližuje i odlišný způsob lovu přizpůsobený krajinnému rázu. Jako žena zbraním moc nerozumím, až na "Entenkanon" mě moc neoslovily, ale z expozice Das Jagdhorn věnované dorozumívání na dálku, různým rohům a trubkám jsem byla nadšena. Nechyběl ani alpský roh, který je švýcarskou specialitou. Celé patro je určeno hlavnímu tématu roku 2014, spolupráci dvou lovců, člověka a psa. Interaktivní panely ukazují způsoby vnímání našeho čtyřnohého přítele, stavbu těla různých plemen a z toho odvozené využití. Opomenuta není ani historie soužití či výhled do budoucna. V areálu je vedle rozsáhlé knihovny s tématikou lov a příroda i záchranná stanice. Probíhal právě jeden z kurzů pro děti a mládež, umělecké zachycení živočichů pod dohledem zkušených lektorů.

Co dodat závěrem? Že se vydařilo všechno. Měli jsme počasí tak akorát, potkali jsme spoustu přátelských lidí, prožili jsme do hloubky báječné okamžiky a přivezli jsme domů i nějakou tu pentli. Pes Celer Cervarius získal CAC ve třídě otevřené, fena Brillance Bohemia Hill obdržela Res. CAC ve třídě pracovní a pro nejlepší fenu BRH výstavy si doběhla Bregje Fan de Hegedyk ve třídě šampionů, majitelky Menšíková R. a Hůlková J. Ohromným úspěchem je ovšem prezentace a třetí místo české chovatelské skupiny BOHEMIA HILL chovatelky JUDr. Menšíkové Radany. Díky za skvělý den!

za Hájemství bernských honičů Jaroslava Hůlková

Článek vyšel ve Zpravodaji 2015 KCHŠH, str. 43-44.