Bernský týdeník

Prodloužený víkend v Sársku

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

Kanda

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

28.05.2012

Už bylo na čase, abychom si udělali menší volno. Využili jsme k tomu nedělní výstavu v Sársku, kde jsme byli v předstihu už od pátku a ukázalo se, že jsme dobře udělali. Počasí se vydařilo a příjemné klidné prostředí  nás mile překvapilo; blízkost sladké Francie se pozná na první pohled. Kanda byla zpočátku trochu zakřiknutá, přece jen je zvyklá být ve smečce, ale brzy pochopila, že naše záliba  ve vysedávání na zahrádkách a popíjení kávy má něco do sebe. Předně vždycky se najde dobrota také pro ni, i kdyby to měla být jen sušenka ke kávě servírovaná, ale zpravidla bývají v dohledu i nějaké šikovné děti a mazlení není nikdy dost, to ví přece každý pejsek.

Kromě Saarbrückenu, kde se výstava konala, jsme zavítali i do nedalekého Saarlouis, přívětivého městečka, kde sobotní ráno přešlo do dopoledne jak vystřiženého z filmu. Francouzská snídaně v kavárně, okolní prodavači se pomalu chystali na další vlídný den, zejména z nabídky pekařů šla hlava kolem. Kanda si užívala pozornosti kolemjdoucích a péče personálu všude, kde se objevila. Pátek a sobota utekly a před námi se ocitl hlavní cíl cesty:

Je to panečku rozdíl, dorazíme-li na výstaviště utrmácení po minimálně polonoční jízdě, anebo odpočatí s novými zážitky, pochvalovali jsme si to. Výstavní prostory byly velkorysé, zejména kruhy, ve kterých se i větší plemena dokázala rozběhnout, jsme přivítali. V našem kruhu posuzovali po sobě dva rozhodčí. Pana Seibela, který začínal našimi oblíbenými bassety, známe z výstavních kruhů dost dobře. Je přísný a důkladný, ale nesmírně milý jak ke psům, tak k lidem. Jeho posuzovánní se protáhlo oproti časovému rozpisu minimálně o hodinu, "náš" pan Dr. Bayersdorf pokračoval se stejnou důkladností. Nejen, že si dal práci s jedním každým posudkem, zamýšlel se nad každou formulací, ale velmi zodpovědně vybíral i jednotlivé vítěze, vždy všem majitelům vysvětlil své rozhodnutí, nebylo mu proti mysli ani odpovídat na otázky vystavovatelů. Příjemný pán.

Kanda si zasloužila velkou jedničku. Byla předposlední v našem kruhu, na řadu přišla až před čtvrtou hodinou, čekala na své posouzení celých devět hodin; po ní šla "na to" ještě půlroční holčička, honička bernská nízkonohá, se kterou se Kanda spřátelila až tak, že  v průběhu svého předvedení pojala nápad, že si z kruhu odskočí za svou novou kamarádkou. Je to ale holka zodpovědná, dala si to vysvětlit a pan rozhodčí se celému intermezzu jen zasmál.

Celou dlouhatánskou cestu domů Kanda dělala Růženku Šípkovou a tak se báječně prospala před nepopsatelným domácím psím shledáním. Šťastně se válela na zádech a nechala se vyšetřovat od celého zbytku smečky. Zachránilo ji až rozdávání dobrůtek od výstavních stánků, to se pozornost smečky stočila ke mně, jak jinak, a milá Kanda šla přirozeně fasovat s ostatními.

« En arrière