Bernské povídání

Záloha na štěně

08.12.2016

08.12.2016

08.12.2016

08.12.2016

08.12.2016

08.12.2016

Co mají oba příběhy společného

Především ani v jednom případě není zainteresovanými stranami zpochybňována skutečnost, že záloha byla zaplacena, ani to, v jaké výši. To je dobrá zpráva. Horší už je, že neexistuje shoda v tom, za jakých podmínek má záloha komu připadnout. Kdyby se zájemci o štěně zajímali o podmínky poskytnutí zálohy ještě před jejím zaplacením a kdyby tyto podmínky byly zachyceny  písemně, mohlo být více méně po problému.

Účel zálohy

Vybírání záloh na koupi štěněte je v našich podmínkách poměrně obvyklé a kupující jsou s touto praxí většinou srozuměni. Bohužel pod pokličku tohoto institutu začnou nahlížet teprve ve chvíli, kdy něco zaskřípe. Po pravdě řečeno ve valné většině případů k žádnému problému nedochází, obvyklý scénář vypadá takto: narodí se štěňátka, zájemce si některé z nich vybere a složí zálohu. Chovatel přestane toto konkrétní štěně nabízet a počítá s tím, že až přijde čas odloučení od matky, ten, kdo složil zálohu, si pro štěně  přijede. Zaplatí pak cenu štěněte minus výši zálohy, tečka. Co ale nastane, když příběh nemá právě tento šťastný konec?

Nevratná záloha a smluvní pokuta

Máme-li se v konkrétním případě zabývat otázkou nároku na vrácení peněz zaplacených jako záloha na koupi štěněte, musíme napřed zodpovědět dvě otázky:

·        Bylo mezi smluvními stranami sjednáno, že v určitých případech, předem specifikovaných, bude záloha sloužit jako smluvní pokuta?

·        Došlo k porušení sjednané povinnosti smluvní pokutou zajištěné?

Jestliže jsme v obou případech schopni odpovědět kladně, záloha se  nevrací, lidově řečeno propadá. V ostatních případech by měl ten, kdo zálohu na koupi štěněte složil, své peníze získat zpět.

Pokud jde o smluvní pokutu, aby na ni vznikl nárok, nemusí oprávněnému vzniknout škoda. Pozor, to je dost důležité! Jestliže tedy původní zájemce odmítne uzavřít kupní smlouvu na štěně, ačkoliv se k tomu původně zavázal a složil zálohu na tuto koupi, a jestliže chovatel obratem „uvolněné“ štěně prodá někomu jinému a žádné zvýšené náklady mu nevzniknou, nemá to samo o sobě žádný vliv na vznik povinnosti zájemce za nesplnění své smluvní povinnosti zaplatit. Ale opakuji: musí existovat (i) jednoznačný závazek kupní smlouvu uzavřít a (ii) dohoda o „propadnutí“ zálohy!

Na druhé straně musí povinnost, která je smluvní  pokutou zajištěná, také právoplatně vzniknout. Pokud ovšem povinnost štěně zakoupit buďto sjednána nebyla, anebo sjednána sice byla, ovšem z nějakých důvodů nevznikla (např. byla vázána na určitou skutečnost, která pak ale nenastala), potom povinnost nemůže být samozřejmě ani porušena. V takovém případě uhrazená částka, byť by i nakrásně byla označená jako nevratná záloha, nemůže chovateli z titulu smluvní pokuty připadnout.

Případ první

Zájemce si v chovatelské stanici osobně vybral štěně a zaplatil zálohu na jeho koupi. Chovatel mu vystavil potvrzení, že peníze byly složeny. Zájemce se později rozhodl, že si štěně nekoupí. Chovatel se v dotazu nezmiňuje se o tom, že by byly sjednány jakékoli podrobnosti o použití zálohy, a to ani ústně. Předpokládejme tedy, že stran zálohy a její návratnosti nebylo mezi smluvními stranami nic dalšího dojednáno a odpověď na první otázku kladná být nemůže.

Asi se shodneme, že vývoj příběhu dává morálně za pravdu chovateli. Předpokládal, že štěně je zadáno, dál jej neinzeroval ani jinak nenabízel a hodlal dodržet slovo: prodat štěně osobě, která si jeho koupi zajistila složením zálohy. Chovatel automaticky počítal s tím, že kdyby náhodou nedošlo k prodeji štěněte, propadlá záloha mu pokryje s tím spojené náklady (inzerce, krmení, očkování a další veterinární péče apod.).

Co ale chovatel nedotáhl do konce? Nedohodl si se zájemcem podmínky tzv. propadnutí zálohy; aby přededešel nastalým nepříjemnostem, měl zájemci nejen vystavit potvrzení o přijetí zálohy, ale také písemně uzavřít dohodu, z níž by byl zřejmý závazek zájemce si štěně koupit a ujednání o tom, jak se bude postupovat v případě, že ke koupi nakonec nedojde.

I když naše sympatie asi nebudou na straně osoby,  která zálohu na štěně zaplatila, k vrácení peněz by dojít mělo. Mezi smluvními stranami nebyl totiž předem dohodnut postup pro případ, že se prodej štěněte neuskuteční, a složená záloha se sama od sebe bez dalšího smluvní pokutou nestane. Dodatečné poukazování na to, že „tak se to přece vždycky dělá“ na skutečnosti sotva co změní za situace, kdy zájemce bude na vrácení peněz trvat. Za chyby je zkrátka někdy nutné zaplatit…

Případ druhý

Zájemci složili zálohu poté, kdy přišla štěňata na svět, aniž by si před tím konkrétní štěně vybrali. Jelikož byli přesvědčení, že jsou dohodnuti s chovatelkou na tom, že si chtějí koupit fenku, neřešili nic dalšího; z vývoje událostí automaticky předpokládali, že fena bude k mání. Měli potvrzení o úhradě peněz včetně prohlášení chovatelky, že celá záloha bude použita na úhradu dohodnuté ceny štěněte, a s tím se pro začátek spokojili.

Ze svého hlediska udělali maximum pro to, aby získali svou vytouženou fenku. Co tak říkajíc nevychytali? V písemných projevech vůle slovo „fena“ vůbec nepadlo, proto chovatelka mohla zaujmout postoj „štěňata mám, můžete si vybrat ze všech pejsků“.

Chovatelka prokazatelně specifikovala jen jeden způsob využití složené zálohy (stane se součástí kupní ceny, o výši složené zálohy se tedy kupní cena štěněte sníží). Ovšem ke koupi štěněte nakonec  nedošlo a žádná platba, ze které by se částka odečetla, tudíž nebyla na pořadu dne. K dohodě, že se předmětná záloha za takových podmínek automaticky stává smluvní pokutou, mezi smluvními stranami nedošlo.

Zájemci o fenku oprávněně očekávají vrácení zaplacených peněz. Ale pozor, z jejich hlediska je to spíše náhodou, která svědčí v jejich prospěch. Kdyby jim byla bývala chovatelka ve svém e-mailu o přijetí zálohy napsala nějakou variaci na téma „pokud si žádné štěně nekoupíte, tu zálohu si nechám“, už by to situaci posunulo trochu jinam a zájemci  o fenu by drželi v ruce horší karty!

Pacta sunt servanda

Toto je stará latinská zásada, která znamená, že dohody se mají dodržovat. My ale víme, že nežijeme v takovém právním prostředí, abychom se mohli vždycky spoléhat na podání ruky a gentleman´s agreement. Bylo by jistě milé, kdyby u nás bylo obvyklé jen a jen pro svou čest dobrovolně dodržovat i dohody právně nevynutitelné, ale tak to za všech okolností nebývá.

Z  dnešních dotazů vyplývá, že to s vlastním ujednáním o osudu složené zálohy nebylo ani v jednom případě tak, jak by si byli chovatelé přáli. Oba chovatelé totiž bez přiměřených důvodů spoléhali na jakési zvykové právo, to u nás ovšem nefunguje. V případě soudního sporu musí každý svá tvrzení doložit, takže pokud si chovatelé chtějí ponechat peníze, které dostali jako zálohu na koupi štěněte, musejí prokázat, z jakého to je titulu, tedy co je k tomu opravňuje. Ani v jednom dotazu se neuvádí, že by bylo bývalo předem dohodnuto, ať už písemně či ústně, jak bude v tom kterém předvídatelném případě se složenou zálohou naloženo.

Jak se dostat ke svým penězům?

Nedojde-li o osudu peněz složených jako záloha na koupi štěněte k dohodě mezi osobou, která zálohu zaplatila, a chovatelem, který ji přijal, nezbyde než cesta soudního řízení. A pozor, případná dohoda může znít i tak, že každé smluvní straně připadne polovina zmíněné částky,  a může to být oboustranně přijatelné, dokoce i oboustranně výhodné.

Je na místě předem zvážit nejen pravděpodobnost úspěchu ve sporu, ale i poměr výše zálohy k výši nákladů soudního řízení. Ovšem ne vždy a ne pro každého bude otázka finanční otázkou určující, někdy jde především o princip a někdo může upřednostnit prestiž, tomu všichni rozumíme. Smluvní strana, jež není v právu, by raději neměla nepřiměřeně spoléhat na nechuť protivníka podstoupit soudní martyrium.

A co to trestní oznámení?

S trestním oznámením si v tomto případě lámat hlavu netřeba. Dohoda o složení zálohy na koupi štěněte není záležitostí z říše trestního práva. Trestní oznámení sice jedna ze smluvních stran podat může, v tom jí sotva někdo zabrání, ale trestní stíhání druhé smluvní strany tím nerozproudí, orgány činné v trestním řízení mají na starosti kousky jiných ptáčků.

Tak jak na to?

Pokud už se chovatel rozhodne, že bude od zájemců zálohu na koupi štěněte vybírat, měl by mít věc kloudně promyšlenu a řádně si ji smluvně „ošetřit“. Ne všechny případy, kdy nakonec nedojde k platbě kupní ceny, jsou předem předvídatelné, při formulaci smluvních ujednání je tedy zapotřebí jisté míry obecnosti.

Ovšem pozor, samotné označení zálohy jako „nevratná“ není zárukou, že nám soud nemůže nařídit zálohu vrátit a ještě zaplatit soudní výlohy obou stran sporu. Kdyby soud dospěl k závěru, že jde o bezdůvodné obohacení např. proto, že „kupujícímu“ nevznikla povinnost kupní smlouvu uzavřít a proto ani záloha na platbu nemůže mít žádné opostatnění, může být záloha klidně nazvána jako nevratná a vracet se bude.

Smluvní ujednání o záloze na koupi štěněte může být obsaženo v rezervační smlouvě, ve smlouvě o budoucí smlouvě kupní, název dokumentu není až tak zásadní, jde o jeho obsah. Uzavřená smlouva by měla obsahovat označení smluvních stran, výši zálohy, a důrazně doporučuji i specifikaci konkrétního štěněte; nebude-li mít dosud oficiální označení, pak to učiníme nějakým jiným vhodným způsobem. Dále do smlouvy zapracujeme závazek kupujícího zakoupit štěně, které si vybral, včetně alespoň orientačního časového určení, kdy se tak stane, a také závazek chovatele vrátit zálohu v případě, že nebude sto dostát svému záazku apod.

Na korektní postoj chovatele pak poukáže eventuální závazek, že si zálohu neponechá ani v případě, že se kupující nečekaně dostane do nějaké svízelné životní situace, která by mu buďto zcela znemožnila se o štěně řádně postarat, anebo by ho v péči o štěně významným způsobem omezila. Žádný chovatel si přece nepřeje dávat štěňátko do nejistých podmínek, zároveň se ale nechce nechat opít rohlíkem, je proto dobré volit odpovídající formulace smluvních ujednání.

Vítanou pomůckou se chovatelům může stát vzor rezervační smlouvy, který najdou v knize Psí záležitosti aneb v hlavní roli pes, která je k mání také prostřednictvím časopisu Pes přítel člověka. Vzor smlouvy je stručný a jasný, zároveň je v něm obsaženo vše, o čem pojednává tento článek.