Dnes byli prckové prvně váženi jako ryby (dorazila váha závěsná rybářská) a my máme konečně reálnou představu o jejich hmotnosti; ne že by se display ani nehnul, ale rozpětí 20 g je při jejich dnešní váze (tři kousci již 1 kg pokořili a zbytek je ante portas) opravdu zanedbatelné.

Proběhlo první střihání drápků; ne ve všech případech se operace setkala s nadšením. Holky držely bezvadně, mohla bych jim nehtíky i nalakovat, avšak kluci byli nedůvěřiví. Maminka Hispánka si hned všimla, že se na stole dějí nějaké novoty, a překážela o stošest.

Desátý až čtrnáctý den se v literatuře uvádí jako období procitání. Ráno na mne nemrkl žádný tmavý korálek, čekala jsem až do odpoledne a zase nic. Chrní a sají a na svět moc zvědaví nejsou. Uvidíme zítra...

Z prcků se stala konsolidovaná spokojená miminka, která pospávají roztroušena po porodnici a přitom si nahlas pobrukují a vrní (usnout vedle nich je prakticky nemožné), sem tam zívnou a protáhnou se; je to takové přívětivé vývojové stádium, ve srovnání s motorovými myškami, které v prvních dnech po narození soustavně rozčileně hledaly dudlíky s potravou.

S vážením začíná být problém; digitální váha je zcela nepoužitelná, čísla  totiž létají tak, že si mohu vybrat v rozmezí několika desítek gramů, a s váhou kuchyňskou klasickou to není o mnoho lepší. Mnoho si slibujeme od váhy rybářské závěsné, kterou jsme si objednali (jen doufáme, že sebou cvrčci nebudou mrskat více než ryby na suchu).