Pamětníci vědí, jak jsme to v případě vrhu "A" měli zamotné se jmény štěňat; pracovní názvy nám v tom udělaly pěkný guláš. Pro vrh "B" jsme proto striktně dodržovali číslování, dokud se jména definitivně nerozdají. Zatímco holčičky si na svá jména ještě týden počkají, kluci už mají jasno: male I=Britt, male II=Badge, male III=Bouclier!

Fotografování štěňat nejdříve probíhalo na stole; asi před týdnem se to již ukázalo nemožným, začala totiž být příliš zvědavá a zároveň rychlá, takže hrozilo jejich zřícení. Připravili jsme tedy plac na zemi, nijak malý, ale prckové nám přesto s oblibou odbíhají ze záběru, průzkum terénu je přece tolik lákavý!

Hry štěňat nabývají na intenzitě. Oblíbené je tahání za uši, které se neobejde bez kvikotu, to když se do ouška zakousnou zoubky ostré  jako jehličky. Z porodnice se ozývá i legrační vrčení a první štěkací pokusy, v obojím vynikají zejména holčičky.

Naši prckové na konci třetího týdne svého života maximálně zapracovali na své hmotnosti (všimněte si ustaraného pohledu jejich zodpovědné maminky, která na tom má nezanedbatelnou zásluhu). Než mi došlo, že váha všech skutečně ze dne na den poskočila v řádech stovek (gramů), uvažovala jsem o poruše našeho důmyslného vážního zařízení (zavěšujeme štěňata v plátěné tašce na hák rybářské váhy).

Jelikož štěňátka se již chovají jako velké holky a kluci, pomalu nastal čas je seznamovat se správnými návyky. Ráno dostali do rohu porodnice podložku pro miminka coby WC; celou hodinu se zdálo, že to bude jediná oáza bez loužičky, ale to se postupem času zlepšilo :-), tak uvidíme!