Blossom měla včera narozeniny, už jedenácté. Byly to její první, ke kterým jí už nemohla popřát všechno nejlepší její maminka, naše úžasná Hispánka; letos na jaře nás k našemu velkému zármutku opustila. Jak známo, Blossom z mateřské chovatelské stanice odešla do Holandska, kde ve třech letech změnila majitele. Z chovatelské stanice se dostala do perfektní rodiny, ve které je parťákem a mazlem. Se svými majiteli hodně cestuje a má se zkrátka prima. I tentokrát nám její rodina napsala, že Blossom je stále v perfektní kondici a všechno jde pořád dobře. Fotografie je z prázdnin ve Francii. Děkujeme a naše vřelé pozdravy míří do Holandska!

Poslali jsme do Finska majitelům Oivy (Carbonado Bohemia Hill) pár fotografií naší Fanynky a napsali jsme jim, jak si dceruška Oivy u nás vede. Zdá se, že jsme Terovi a Sonje udělali radost. A máme novinky ze života Oivy. Oiva je odjakživa vášnivý lovec a tak je nyní ve svém živlu, protože je právě lovecká sezóna. Ve Finsku je lov vůbec oblíbenou disciplinou. Oiva letos lovil zajíce a lišky. Měl potyčku s mývalem a utržil šrám na čumáčku. Uplynulý víkend byl ve znamení lovu losů, začala jejich doba. Udělala nám radost aktuální fotografie Oivy, je to pořád krasavec. Posíláme srdečné pozdravy, máme velikou radost, že je "náš chlapec" ve Finsku tak šťastný.

Tak tohle bylo pořádné překvapení! Nikoli to, že Iriska získala BOB, to je pomalu samozřejmost, stejně jako u její sestry Baby - kde se tyhle dvě objeví, tam vyhrají, ale to, že Iriska se výstavy zúčastní, to jsme nějak v tom fofru ani nezachytili...

MEZINÁRODNÍ VÝSTAVA České Budějovice 12.10.2019

Florence Iris Bohemia Hill (třída šampionů): V1, CAC, CAC ČMKU, CACIB, Best of Breed

Alison od Svatohorské zvonice (třída dorostu): velmi nadějná 1

Rozhodčí: paní Stanislava Janická

Kdyby Baby věděla, že v "Budějkách" bude její sestra Iris, jistě by se byla přihlásila, ale letos za sebe...

Jak se těším, až tu budu moci napsat, že z Fanynky se stala klidnější bytost, taková holčička s culíčky. No, lhát kvůli tomu nebudu. Fany je veselá a čiperná, ráda si hraje na tornádo. To co chvíli prolétne celým bytem jako vítr, a v porodnici vždycky slyšíme zapískání ne nepodobné tomu štěněcímu. To si milá Fanynka píská svou oblíbenou myškou, co si přivezla s sebou z Finska a bez které si hraní neumí představit. Pozor, dnes má ovšem na programu hodinu anglické konverzace. Ne, na tu nechodí Fany, nýbrž manžel, ale jelikož pak mají na programu nějakou společnou akci, vzali to z jedné vody načisto rovnou. To jsem věru zvědavá...

Sice se v posledních dnech všechno točí kolem Marušky a jejích štěňátek, ale Fanynka nás zaměstnává se stále stejnou intenzitou. Když Meira byla jedinou obyvatelkou porodnice, hlavním zájmem Fanynky bylo se mnou k Marušce proklouznout (byla v tom dost úspěšná). Ovšem od chvíle, co jsou v porodní bedně i štěňátka, Fanča se zastaví přede dveřmi a jen nakukuje, zdali by něco nezahlédla. Ale nezahlédla, dovnitř porodní bedny nevidí. Fanynka jezdí s mužem denně na výlety do města, aby si osvojila také něco jiného, než naši zahradu a les (ten náš není, ale naši psi si odjakživa myslí pravý opak). Včera nás Fanynka rozesmála. Bijou ležela na pelíšku a Fany si šla lehnout k ní. Bijou jí zcela srozumitelně naznačila, že není vítána. Fany odkráčela, stoupla si mezi dveře a chvíli přemýšlela. Pak směrem k Bijou jednou velmi hlasitě štěkla a statečně čekala, jaká bude reakce. Nevím, jestli to Bijunce za odpověď nestálo, nebo už zase spala, ale to je konec příběhu.