Po otevření očí je tu čas otevírání oušek, která už začínají mít tvar správných uší loveckých psů. Noc na dnešek byla zvlášť příjemná, namísto kolem druhé hodiny ranní mne cvrkot v porodní bedně probudil až před pátou! Od narození prcků to byla první noc vcelku, takový milý dárek od štěňátek, paráda. Jakmile se prckové nakrmí (velmi si užívám a považuji toho, že baštu ještě nemusím připravovat já - řekla bych, že to je poslední týden, co to kompletně obstará Maruška), mažu ven s maminkou Meirou. Po příchodu a umytí její mléčné lišty a tlapek jdu připravit její plnou misku, tuto chvíli Meira tráví v mé posteli. A zase to všechno začíná nanovo: převléknout povlečení v porodní bedně, zvážit štěňátka... 

Fanynka se dnes poprvé vypravila do Prahy na výstavní trénink. Samozřejmě jsem byla celá nedočkavá, s čím přijede. Zkušenosti s Fany mne naučily; ja nezbytné se připravit prakticky na všechno. Jen jedna věc mě překvapila, prý to bylo vcelku v pohodě. Fanynka pochopila, že má běhat, ne se zmítat na výstavním vodítku, dokonce při tom nosila ocásek pěkně předpisově (v prodloužení zádě). Bavilo ji se zdravit s jinými štěňátky, a že k nim patří lidé, to vzala jako fakt, se kterým nic nenadělá. Kdo chtěl, mohl ji pohladit. Tentokrát na semináři nebyla Pavlínka, tak se Fany věnoval Marian a Fanynka byla spokojená, protože ho už zná. Prima začátek, děkujeme!